Článek
Právu to potvrdil místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Karel Sehoř (ODS). „Opravdu nechápu, proč takové změkčení senátoři požadují. Co by na to řekli ti motoristé, kteří dnes přicházejí o řidičák za 12 bodů, ale v případě schválení senátorské novely by najednou dál jezdili i řidiči se 17 body? To by určitě nebylo spravedlivé,“ je přesvědčen Sehoř.
Aby se bodová hranice zvedla, rezolutně odmítá také ministerstvo dopravy.
„Podle nás není žádný prostor řidičům podmínky bodového systému ulehčovat. Statistice nehodovosti by to určitě neprospělo. Navíc nemají pravdu ti kritici, kteří tvrdí, že v ČR je bodová hranice pro odnětí řidičáku nejtvrdší v Evropě. Například v Dánsku a Rakousku je přece ještě mnohem nižší než u nás,“ řekl Právu mluvčí MD Karel Hanzelka.
Mrtvých na silnicích i díky bodům ubylo
Za letošních prvních sedm měsíců zahynulo v Česku při dopravních nehodách 453 lidí, o 92 méně než ve stejném loňském období. Podle Josefa Tesaříka z Policejního prezídia ČR má nespornou zásluhu na tom, že mrtvých konečně výrazně ubývá, i přísnost bodového systému. Ten v České republice funguje od 1. července 2006.
Jak vyplývá z nejnovějších údajů ministerstva dopravy, k letošnímu 31. červenci mělo v centrálním registru nejméně jeden bod na svém kontě 629 969 motoristů a o řidičský průkaz na jeden rok přišlo po dosažení dvanácti bodů už 20 818 lidí.
Senátoři ODS se ve snaze „zefektivnit a zlidštit“ bodový systém inspirovali německým modelem. Kromě zvýšení hranice na 18 bodů proto navrhují, aby i v ČR musel obecní úřad upozorňovat včas řidiče, že mu hrozí odnětí řidičáku. Například kdyby se mu sešlo na kontě dvanáct bodů, dostal by buď písemné upozornění, nebo zprávu přes datovou schránku.
Pod stůl zřejmě spadnou i další novely
Podle Sehoře se ovšem Sněmovna v dnešním složení senátorským návrhem zabývat už nebude. Do předčasných podzimních voleb se to na její pořad nedostane.
Navíc vážně hrozí, že pod stůl spadnou i další navrhované změny v motoristické legislativě, jež ve Sněmovně už celé měsíce čekají na první čtení, nebo jím dokonce prošly. Například poslanecká novela zákona č.361 o provozu na pozemních komunikacích, která má změnit některé body i pravidla silničního provozu a umožnit zvýšení povolené rychlosti na dálnicích ze 130 na 160 kilometrů v hodině.
Na dotaz, jestli je ještě šance, aby novela zákona o provozu na pozemních komunikacích začala platit od 1. ledna 2010, jak se plánovalo, Sehoř odpověděl: „Šance se blíží nule. To by Sněmovna musela novelu projednat na zářijové schůzi ve druhém i třetím čtení.“
Že už šance prakticky není, je přesvědčen i stínový ministr dopravy ČSSD Roman Onderka. „Chtělo by to srpnovou mimořádnou schůzi Sněmovny, která se ale zřejmě konat nebude. A na té zářijové, poslední před volbami, budou už jiné starosti,“ řekl včera Právu Onderka.
Sehoř je přitom přesvědčen, že motoristická veřejnost by s ulehčením přijala, kdyby z bodového hodnocení vypadly některé jednobodové a dvoubodové přestupky, jež nemají tak velký význam pro bezpečnost provozu. Například aby překročení rychlostního limitu v obci nanejvýš o 20 km/h a na dálnici do 30 km/h přestalo být obodovaným přestupkem.