Obama na pražském summitu sršel sliby i požadavky

"Návštěva prezidenta Baracka Obamy je symbolem nové úrovně euroamerických vztahů. „ uvedl odstupující český premiér Mirek Topolánek. „Já pokládám situaci po nástupu nové americké administrativy za velmi dobrou.“

"Pražský summit otevřel spolupráci v dalších oblastech v energetice, v oblasti klimatických změn. Dohodli jsme se na přípravě podkladů na kodaňský summit," dodal Topolánek s tím, že na summitu G20 v Londýně se už řešila problematika spolupráce při řešení finanční krize a na summitu NATO i otázka vyslání posil do Afghánistánu. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doplnil, že se v Praze ještě domluvila spolupráce v oblasti obchodu.  

Barack Obama ve svém projevu otevřel široké spektrum témat. Podpořil silnou a jednotnou Evropu a rozšíření EU o Turecko. Někteří významní členové EU jako Francie, ale mají ke vstupu Ankary výhrady.

Kdyby Evropská unie Turecko přijala, vyslala by silný signál muslimskému světu, řekl Obama a dodal: "Nemůžeme nadále vycházet z netolerance, muslimové jsou naši partneři a přátelé, kteří bojují proti násilí."

Turecko je členem NATO a důležitým spojencem Západu na Blízkém východě. Na summitu NATO, který skončil v sobotu, právě Obama přesvědčil Turecko, aby neblokovalo jmenování dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena novým generálním tajemníkem aliance.

Barroso připomenul že o vstupu Turecka do EU se už jedná: "Všech 27 členských států se shodlo, že začne s Tureckem vyjednávat o připojení. Panuje shoda, že jednání s Tureckem má pokračovat."

Francie však negativní přístup neopustila.  "Pracuji ruku v ruce s prezidentem Obamou, ale co se týče Evropské unie, je na členských zemích, aby rozhodly. Byl jsem vždycky proti tomuto vstupu a jsem i nadále. Myslím, že mohu říci, že obrovská většina členských zemí má stejný postoj jako Francie," sdělil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Obama zdůraznil, že válka v Afghánistánu, kam chce vyslat další posily, je reakcí na útoky teroristů: "My jsme si boj v Afghánistánu nezvolili, byli to teroristé, kteří zaútočili na New York, Londýn a Madrid."

Neexistuje stará nebo nová Evropa, ale jednotná Evropa, řekl Obama se zřetelnou narážkou na výroky bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který během přípravy na válku v Iráku v roce 2003 mluvil o postkomunistických zemích, které válku podporovaly, jako o nové Evropě, zatímco její západoevropské odpůrce označil za starou Evropu.

"Můžeme si znovu potvrdit, jaké nás pojí společné svazky. Věřím v silnou Evropu a uděláme vše proto, abychom Evropu podpořili," zdůraznil americký prezident. "Evropa a USA jsou nejsilnější, když si stojí bok po boku," řekl a odmítl názory, podle nichž by silná Evropa znamenala oslabení transatlantických vazeb. Podle Obamy nemají Spojené státy a Evropa na výběr, než postupovat společně.

Americký prezident také vyzval země EU k přijetí vězňů z americké základny Guantánamo. Podle něj by tak Evropa pomohla k uzavření věznice, kterou opakovaně kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.

"Je nutné, aby Amerika a Evropa budovaly konkrétní dialog s Ruskem Rusko je a musí zůstat významným hráčem v oblasti energetiky, v boji proti terorismu a v nešíření jaderných zbraním," řekl Obama, ale hned uvedl, že to neznamená akceptovat ruské předstvy o sférách vlivu. "Musíme upřímně říci, kde nesouhlasíme. Spojené státy vyjdařují podporu Gruzii a její územní celistvosti,"  uvedl Obama. USA neuznají samostatnost Jižní Osetie a Abcházie, kterou už uznala Moskva.

Na začátku jednání summitu EU - USA Obama slíbil, že Spojené státy se zapojí do boje s klimatickými změnami. "Moje země se v ochraně klimatu dlouho neangažovala. Budeme se snažit dosáhnout nejen dohody mezi sebou, ale navíc jiným prezentovat společný přístup,“ řekl Obama.

Obama navázal na svůj dopolední projev na Hradčanském náměstí, kde rovněž přislíbil změnu amerického přístupu k otázce změny klimatu. Chce, aby se i v této oblasti staly Spojené státy vůdčí zemí.

"Nyní vám slibuji, že budeme aktivním partnerem v kodaňském procesu," uvedl v souvislosti s konferencí v Kodani, která má koncem roku vyjednat nástupce kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Předcházející prezident George Bush ihned po nástupu zrušil americký podpis pod kjótským protokolem, který země světa zavazuje, že do roku 2012 sníží své emise skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990.