Na Ústav totalit se kvůli Kunderovi zlobí i koaliční politici

"Při vzniku ústavu jsem trval, trvám a budu trvat na tom, že toto je historický ústav, který má zkoumat co se stalo, pracovat s fakty, vydávat publikace, pořádat konference, popisovat historii a má být absolutně apolitický. To není hodnotící ústav,“ řekl v úterý na dotaz Práva předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

"V momentě, kdy bude zasahovat do politiky, tak se může stát, že se bude chtít slyšet proč. Pro mne je nepřijatelné, aby se historie v historickém ústavu politizovala. Jsem z toho dost rozladěn,“ dodal.

Značně pochybuje o práci a smyslu ústavu bývalý předseda Sněmovny za ODS, dramatik Milan Uhde.

"Ačkoli jsem vznik ústavu podporoval, nyní vidím, že námitky jeho odpůrců byly oprávněné. Je neuvěřitelné, že výzkumný ústav předá neprůkazný a nikým nepodepsaný záznam SNB o Milanu Kunderovi médiím, místo aby se zabýval výzkumnou činností,“ uvedl pro Právo.

Ministr pro legislativu Cyril Svoboda (KDU-ČSL) soudí, že ústav nemá patent na pravdu.

"Od počátku jsem měl obavu z toho, že co řekne ústav, se bere jako autorizovaný, vědecký a mocí státu zaštítěný názor na dějiny. Ústav má bádat, odhalovat a jeho názor má stejnou váhu jako názor renomovaných historiků. Mám obavu, že je prezentováno, že co říká tento ústav, že je bráno jako s kulatým razítkem,“ řekl.

Pokud jde o Kunderu, usuzuje na základě zveřejněných zpráv, že ústav podal pravdivou informaci.

Místopředseda ODS a vicepremiér Petr Nečas se domnívá, že je třeba stanovit pro ústav pravidla, kdo je tou autoritou, která řekne, že ta či ona informace bude zveřejněna. "Není potřeba měnit zákon. Mohl by to udělat ústav sám ve spolupráci s vládou a Senátem,“ uvedl pro Právo.

Zjištění ústavu o Kunderovi nevzal předseda senátního ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera (ODS) za bernou minci.

"Posuzovat věci staré desítky let dnešníma očima je nesmysl. Je to stejné, jako když někdo posuzuje dvacet let starou obchodní smlouvu a říká, že takto bych to neudělal. Zvláště, když je tam spousta nejistoty,“ řekl Právu.

Na senátora Jiřího Zlatušku nepůsobí policejní zápis o údajném udání důvěryhodným dojmem. "Bohužel, přiznává to i pan Ripka (Vojtěch Ripka, historik), že o tom nejsou schopni více říci. Z toho hlediska nevím, jestli to považovat za práci historiků nebo spíš za senzaci, protože ti policajti museli tehdy lítat Prahou rychlostí blesku, aby to v uvedeném časovém sledu všechno stihli,“ řekl senátor k reakci tehdejší bezpečnosti na udání a zatčení.

Jasno má dlouhou dobu předseda ČSSD Jiří Paroubek, podle něhož ústav plní zadání, které si ODS a její vládní spojenci představovali. "Bude vytahovat špínu tu a tam na politické odpůrce a také na jiné osobnosti. Takže takovýmto způsobem bude ústav otravovat atmosféru v zemi, před čím jsem mnohokrát varoval,“ řekl Právu.

Připomenul, že jakmile ČSSD bude vládnout, ústav zruší. "Převede historickou vědu na vědecká pracoviště, ta nepatří k politizaci,“ dodal.

Šéf komunistů Vojtěch Filip je přesvědčen, že stát zřízením ústavu utrácí zbytečně stovky miliónů. "Co pomůže zkoumání historie, když se zveřejnění nepodložené tvrzení, když sám ústav přizná, že nemá k tomu všechny potřebné doklady. Vadí Kundera Havlovi, Topolánkovi nebo Klausovi? Proč jinak by to ústav dělal?“ kladl si otázku.