Článek
Paradoxně to přitom byla právě Vesecká, kdo letos v zimě vrátil celou kauzu do hry. Vrchní soud totiž původně proces zastavil s tím, že trestný čin je již promlčený, ale Vesecká na potrestání Polednové trvala a podala v její neprospěch dovolání k Nejvyššímu soudu, který jí dal za pravdu.
Žádost o milost pro bývalou komunistickou prokurátorku Vesecká pro Právo vysvětlila především humanitárnímu důvody. „Nechci, aby se současná justice chovala podobně jako ta v padesátých letech a posílala takto staré lidi do vězení,“ řekla Právu nejvyšší státní zástupkyně, která při svém nástupu do funkce v roce 2006 označila problematiku vyrovnávání se s komunistickými zločiny jako jednu ze svých priorit.
Prezidenta teď podle svých slov žádá o prominutí uloženého výkonu trestu pro Polednovou, v žádném případě však o jakékoliv vyvinění někdejší prokurátorky. „U těchto tzv. starých zločinů jde zejména o morální rovinu. Mým cílem vždy bylo a je právě jasné pojmenování viníků, nikoliv to, aby tito lidé seděli ve vězení,“ poznamenala Vesecká s tím, že samotný rozsudek jako takový přivítala.
Samotný trest? Spíše mírný
Jedním dechem ovšem také dodala, že šestiletý trest za justiční vraždu považuje spíše za velmi mírný. „Byla bych spíše pro přísnější verdikt,“ konstatovala Vesecká.
Stejně se ostatně bezprostředně po vynesení rozsudku minulé úterý vyjádřil i žalobce Polednové Zdeněk Topinka, který pro ni požadoval minimálně dvanáctiletý trest, tedy minimální sazbu určenou za takový skutek nynějším trestním zákoníkem.
Soud ovšem její jednání posuzoval podle tehdy platného Říšského zákona z roku 1852, který byl pro ni výhodnější než současná úprava, podle které by jí hrozilo až doživotí.
Ludmila Brožová-Polednová vypovídá u soudu.foto: Právo/Petr Horník
Podle rozsudku pražského vrchního soudu se Polednová dopustila trestného činu vraždy tím, že se jako přímý účastník podílela na odsouzení nevinných lidí k smrti. Čtveřice odsouzenců v čele s Horákovou byla popravena krátce po vykonstruovaném procesu v červnu 1950.
Udělala prý, co jí řekli
Sama Brožová-Polednová u soudu naznačila, že je připravena do vězení i přes svůj věk nastoupit, vinu však odmítla. „Nejsem žádný vlkodlak, žádná vražedkyně. Jestli u mě byla nějaká vina, tak jen v tom, že jsem bezmezně poslouchala a věřila těm právníkům. Byla jsem mladá holka, která dělá to, co jí poručili,“ řekla při líčení bývalá prokurátorka.
Podle odvolacího senátu však muselo být Brožové-Polednové zřejmé, že šlo o politický proces, kdy o vině a trestu obžalovaných bylo fakticky rozhodnuto již před jeho zahájením politickými komunistickými orgány v součinnosti se Státní bezpečností.