Pokud je totiž na základě i tak malého dluhu nařízena exekuce na majetek dlužníka, dojde na základě katastrálního zákona k jejímu zápisu v katastru a ten ztratí možnost do jejího skončení jakkoli nakládat se svou nemovitostí.

To znamená, že ji nebude moci prodat, darovat, ani zastavit třeba za hypotéku od banky. Výše dluhu v tom nehraje žádnou roli.

Na druhé straně se malý dlužník nemusí obávat, že by jeho nemovitost byla exekutorem prodána a z výtěžku zaplacen dluh. Z exekučního řádu plyne, že například u miliónové nemovitosti by byl takový postup nepřiměřený s ohledem na výši dluhu.

Zápis soudem nařízené exekuce komplikuje život nejen drobným dlužníkům, ale i katastrům nemovitostí. Ty mají práce až nad hlavu, a přesto musí udělat přednostně každoročně statisíce zápisů o exekuci.

„Zapisovat do katastru exekuce na tak malé částky nemá absolutně smysl. Je to jen strašák na dlužníky, který nás stojí síly a desítky miliónů korun ročně,“ řekl Právu předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) Karel Večeře.

Šéf ČUZK soudí, že by bylo řešením, kdyby se stanovil strop na exekuce, které budou zapisovány do katastru. „Dovedl bych si představit, že exekuce na dluhy například do 20 nebo 30 tisíc korun nebudou vůbec zapisovány v katastru,“ uvedl Večeře.

Zápis i u dlužníků bez nemovitosti

Zápisy do katastru přikazuje zákon udělat dokonce i u dlužníků, kteří v daném okamžiku žádnou nemovitost nevlastní. A to pro případ, že by v průběhu exekuce nějakou nemovitost nově nabyli.

„Takových případů, kdy někdo získá nemovitost až po nařízení exekuce, jsou ale jen desítky ročně, naopak zápisů se kvůli tomu musí dělat statisíce. Například loni katastry provedly 320 tisíc zápisů exekucí u dlužníků, kteří nevlastnili žádnou nemovitost. I zde by bylo dobré stanovit limit vymáhaného dluhu, do kterého se nebude zápis provádět,“ zdůraznil Večeře.

Zápisy do katastru u lidí, kteří žádnou nemovitost nevlastní, přináší ještě jeden problém. Lidé totiž o tomto zápisu zpravidla ani netuší, a tak se ani nestarají, aby po skončení exekuce byl na základě potvrzení exekutora tento zápis vymazán. Zápis tak často zůstává v katastru. Když pak někdo v budoucnu koupí byt, dům, chatu nebo pozemek, najednou zjistí, že nemůže s touto nemovitostí vůbec disponovat. Musí si dodatečně obstarávat potvrzení exekutora o skončení exekuce, což může být po letech problém.

"Loni byla z oněch 320 tisíc zápisů exekucí u dlužníků, kteří nevlastnili žádnou nemovitost, dodána listina sloužící k výmazu zápisu ale jen v 13 procentech případů. To může lidem způsobit velmi nepříjemné komplikace,“ upozornil Večeře.

Exekutorům se návrh nelíbí

Exekutorská komora však nesouhlasí s tím, aby se na některé dlužníky nevztahovalo omezení vlastnických práv k nemovitosti po dobu exekuce.

„Zápis do katastru, tzv. exekutorská plomba, je zcela zásadním principem exekučního řízení a v praxi se osvědčil jako velmi účinný nástroj vymáhání pohledávek, bez kterého by se vymahatelnost práva v České republice výrazným způsobem snížila. Právě kvůli tomu nemohou dlužníci účelově majetek před exekutorem schovávat. Velmi často se také stává, že dlužník zaplatí právě proto, že nemůže s žádným majetkem disponovat,“ sdělil Právu mluvčí Exekutorské komory ČR Pavel Kočiš.

Podle jeho slov by bylo lepším řešením, aby tyto zápisy do katastru i jejich výmaz byly plně elektronizovány. „Specialisté Exekutorské komory ČR již několik měsíců jednají s ČÚZK o elektronickém vkládání dat do katastru a výstupů z katastru,“ upozornil Kočiš.

Předseda ČUZK Večeře se ale obává, že by to nebylo řešením, protože katastru by i nadále zůstala spousta administrativní práce. „Daleko vhodnější by bylo přebírání potřebných informací z rejstříku exekucí, to je bez zásahu lidské ruky. To zatím není technicky možné a je to ještě otázkou několika let,“ soudí Večeře.