Ředitelé škol mají prostě smůlu v tom, že spadají do kategorie vedoucích zaměstnanců příspěvkových organizací zřizovaných státem či obcemi. Ti nakládají se státními penězi a rozhodují ve správním řízení, a proto musí ze zákona odhalovat své soukromí.

Nejde přitom o drobnosti. Zákon ukládá přiznávat nejen nově nabytý nemovitý majetek, ale také movitosti a dluhy.

Nelze se tak divit, že z novely zákona mají zamotanou hlavu nejen šéfové škol, ale ostře proti němu protestují odbory.

Vondrová: je to strašné

"Je to strašné a ty lidi to může poškodit,“ řekla Právu předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.

Dodala, že šéfové škol do zákona spadli zejména proto, že rozhodují o přijímání žáků, což je správní řízení, a mají tedy přímý vztah ke státu. Podle ní si při české povaze mohou lidé s řediteli kvůli zákonu vyřizovat své účty. Stačí třeba nepřijetí jejich dítěte do školy.

Zákon o střetu zájmů umožňuje každému zájemci nahlížet do registru majetkových přiznání. Stačí k tomu předložit osobní údaje a člověk může e-mailem získat přístupové heslo, které mu umožní dálkově přes internet prohlížet majetková přiznání. A nejen to.

Pokud by měl kdokoli pocit, že majetek dotyčné osoby neodpovídá jeho přiznání, může na to upozornit zřizovatelský úřad, např. radnici, která musí kvůli přiznáním zřídit registry.

Provinilci by pak v klasickém přestupkovém řízení hrozila až padesátitisícová pokuta. Anebo i třeba trestní stíhání. To pokud by se ukázalo, že jeho majetek neodpovídá legálním příjmům.

„Jsme zásadně proti tomu, aby se to vztahovalo na poslední učitelku mateřské školy,“ tvrdí v nadsázce Vondrová. Proto se chce obrátit na ministerstvo spravedlnosti, aby připravilo urychlenou změnu zákona.

Pozor na úplatky?

A ředitelé škol oslovení Právem jsou zákonem šokováni.

"Aby ředitelé škol přiznávali rok co rok majetkové přiznání, to se mi zdá jako naprostý nesmysl. Chápu z toho jediné, a to abych si dal pozor, aby mě třeba učitelé při přijímacím řízení nepodpláceli. Je to směšné,“ říká ředitel pražského Gymnázia Nad Alejí Jiří Benda.

V jeho kolegovi z pražského Gymnázia Jana Keplera Janu Růžičkovi vyvolal zákon zoufalý smích. "Vytvářejí se umělé problémy. Je to tak hluboký nesmysl, který už jsem dlouho neslyšel,“ uvedl. Za zbytečnou agendu pak zákon označil ředitel brněnské ZŠ Hercíkova Petr Halík.

Co na to prezident?

Zachránit ředitele škol od majetkových přiznání by přitom mohl ještě prezident, na jehož podpis zákon čeká. Pokud by se poslanci rozhodli přehlasovat i případné Klausovo veto, senátoři jsou prý ochotni připravit ústavní stížnost.

"Pokud se na nás ředitelé obrátí, podáme ústavní stížnost pro diskriminaci,“ potvrdil včera Právu šéf senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Nejen jako senátor, ale také jako primátor Teplic považuje zahrnutí ředitelů do zákona doslova za blbost.

"Nejlepší by bylo celý zákon zrušit a napsat nějaký nový smysluplný zákon o střetu zájmů,“ tvrdí Kubera, i když připouští, že je to velmi složité, neboť téměř každý je v určitých situacích ve střetu zájmu a těžko lze všechno v zákoně popsat.

Spolu s dalším členem výboru Jaromírem Volným (ODS) Kubera upozornil, že se již začaly objevovat soukromé firmy, které chtějí na zákonu o střetu zájmů vydělat. „Je to dobrý byznys pro firmy nabízející příslušný software,“ tvrdí oba senátoři.

Koho se zákon týká

Zákon se týká poslanců, senátorů, členů vlády, komunálních politiků, šéfů vybraných státních úřadů, členů bankovní rady, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a TV vysílání, vybraných policejních funkcionářů a nově šéfů příspěvkových organizací, kteří rozhodují ve správním řízení.

Ze zákona naopak nově vypadli státní soudci a státní zástupci.