Článek
Masivní stávka má zasáhnout nejenom Atény, ale i další velká řecká města. Poslední generální stávka se v jihoevropské zemi konala v úterý a účastnilo se jí asi 20 000 lidí.
Páteční stávka zorganizovaná dvěma největšími odborovými svazy přichází jen den poté, co ministři financí eurozóny neschválili druhý balík obří finanční pomoci dluhovou krizí zmítané zemi ve výši 130 miliard eur (asi 3,25 biliónu korun).
Eurozóna přitvrdila
Šéf euroskupiny Jean Claude Juncker poslal řeckého ministra financí Evangelose Venizela zpátky domů s tím, že je třeba splnit tři další nezbytné body. Řecko má zalepit díru v úsporném balíku v hodnotě zhruba 300 miliónů eur, dále se má v neděli schválit úsporný balík v řeckém parlamentu.
Juncker navíc požaduje záruky, že se reformy budou realizovat, ať vyhraje v nadcházejících dubnových volbách kdokoli. „Tvrdý postoj zachránců je sice na místě, čtvrtým rokem recese zkoušené Řecko ale naráží na mantinely kooperativní hry s okolním světem,“ domnívá se ekonom Jan Bureš z ČSOB.
Co to v reálu pro Řecko znamená? Ve veřejném sektoru přijde o práci 15 000 lidí a dále dojde ke snížení minimální mzdy ze současných 751 eur (asi 18 755 korun) na 600 eur (asi 15 000 korun). Jenom letos musí Řecko provést škrty v celkové výši 3,3 miliardy eur.
Řecký dluh by se měl do roku 2020 dostat na úroveň 120 procent HDP ze současných 160 procent. Už nyní ale mnozí analytici hovoří o nemožnosti toto předsevzetí splnit.
Jako dílčí příklad může sloužit fakt, že v lednu měly příjmy řeckého rozpočtu růst o devět procent, místo toho se však propadly o sedm procent.
Propad na všech frontách
Nejnovější nařízení neschvalují ani příznivci setrvání Řecka v eurozóně. Požadavky EU a Mezinárodního měnového fondu už totiž i oni považují za neúnosné. Podle posledních průzkumů je stále 65 procent řeckých obyvatel pro nevystoupení jejich země ze 17členné eurozóny, jak připomíná server BBC.
Situaci v Řecku komplikuje stále rostoucí nezaměstnanost, která se v listopadu dostala na další rekord – 20,9 procenta. Mezi mladými lidmi nemá práci polovina z nich. Nepříliš povzbudivě působí další údaje, například průmyslová výroba se v prosinci propadla o 11,3 procenta.
Ve čtvrtek Řecko podle agentury Reuters rovněž přiznalo, že privatizací ve státním sektoru do roku 2015 získá mnohem méně peněz, než původně zamýšlelo. Oproti 50 miliardám eur má jít pouze o 19 miliard.