Článek
Největší dopad měla na lidi stávka v dopravě, zastavily se také regionální vlaky. V některých oblastech podle sdělení francouzské železnice SNCF jelo jen 35 procent vlaků.
Stávkovalo se především ve veřejném sektoru, na úřadech, soudech a školách, ale také na poštách a v telekomunikačních společnostech. Stávkou byly zasaženy i nemocnice a sektor energetiky. Stávkovali také zaměstnanci veřejnoprávní televize a rozhlasu. Přidali se i zaměstnanci automobilek a bank.
Francouzům vadí chystané reformy, od nichž ale nechtějí prezident Nicolas Sarkozy a premiér Francois Fillon ustoupit. Není to však jediný důvod, proč odpoledne vyšly do ulic desetitisíce lidí.
Obávají se také možného desetiprocentního nárůstu nezaměstnanosti. Chtějí, aby vláda za krize především pomohla potřebným a reformy odložila. Vadí jim také, že banky dostaly mnohem větší podporu než průmyslové podniky, které se ocitly kvůli krizi v potížích.
Stávku odsoudil ministr financi Eric Woerth, podle něhož organizátoři měli volit jiný přístup, než za krize stávkovat a ochromit zemi, kdy zabránili lidem, aby jeli do práce a ještě zvětšili jejich strach z budoucnosti.