Článek
Poučený historik vypráví o tom, jak některé pražské domy zvaly za vstupné lidi k prohlídce betlémů. Úřady to někdy trpěly, jindy zakazovaly. Kdo však získal povolení k vystavování, musel přispět určitou částkou do obecní pokladny na chudinské účely. S jesličkami chodili také pouliční koledníci a dům od domu předváděli hru o svaté Dorotě.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.Míka připomíná národní slavnosti, poutě k jednotlivým svatým, plesy a taneční zábavy. Unikátní jsou plakáty i fotografie lidí, kteří přispěli ke vzniku tzv. zpěvních síní, šantánů a kabaretů. „První český tingl-tangl“, kočovný šantán Josefa Bachmanna, se v roce 1885 nabízel U Medvídků na Perštině, U Modré štiky v Karlovce nebo U Podhradského na Vinohradech. U Medvídků působil s Františkem J. Franklem už od roku 1878.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.Míka připomíná národní slavnosti, poutě k jednotlivým svatým, plesy a taneční zábavy. Unikátní jsou plakáty i fotografie lidí, kteří přispěli ke vzniku tzv. zpěvních síní, šantánů a kabaretů. „První český tingl-tangl“, kočovný šantán Josefa Bachmanna, se v roce 1885 nabízel U Medvídků na Perštině, U Modré štiky v Karlovce nebo U Podhradského na Vinohradech. U Medvídků působil s Františkem J. Franklem už od roku 1878.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.Míka připomíná národní slavnosti, poutě k jednotlivým svatým, plesy a taneční zábavy. Unikátní jsou plakáty i fotografie lidí, kteří přispěli ke vzniku tzv. zpěvních síní, šantánů a kabaretů. „První český tingl-tangl“, kočovný šantán Josefa Bachmanna, se v roce 1885 nabízel U Medvídků na Perštině, U Modré štiky v Karlovce nebo U Podhradského na Vinohradech. U Medvídků působil s Františkem J. Franklem už od roku 1878.Fotografie s dámským převlekem připomíná Josefa Švába Malostranského, zajímavý je pohled na mladého Karla Hašlera nebo na vrchního Hamleta z kabaretu Montmartre v Řetězové ulici, který jako první tančil s Emčou zvanou Revoluce poprvé tango, to byl přelom let 1911–1912.
V období josefínských reforem, kdy Míka začíná svou pouť historickou Prahou, byl opakovaně vydáván zákaz vystavovat jesličky v kostelech. Zvyk byl označen za dětinský a církve nedůstojný. Jak už to tak s panskými zákazy bývá, přispěly k větší oblibě betlémů, které se začaly objevovat v měšťanských domácnostech. A podnítily nový rozkvět výroby.Míka připomíná národní slavnosti, poutě k jednotlivým svatým, plesy a taneční zábavy. Unikátní jsou plakáty i fotografie lidí, kteří přispěli ke vzniku tzv. zpěvních síní, šantánů a kabaretů. „První český tingl-tangl“, kočovný šantán Josefa Bachmanna, se v roce 1885 nabízel U Medvídků na Perštině, U Modré štiky v Karlovce nebo U Podhradského na Vinohradech. U Medvídků působil s Františkem J. Franklem už od roku 1878.Fotografie s dámským převlekem připomíná Josefa Švába Malostranského, zajímavý je pohled na mladého Karla Hašlera nebo na vrchního Hamleta z kabaretu Montmartre v Řetězové ulici, který jako první tančil s Emčou zvanou Revoluce poprvé tango, to byl přelom let 1911–1912.
Ctitelé sportu si najdou kapitolu věnovanou sokolským slavnostem i aktivitám sportovních klubů, jež hrály i důležitou společenskou roli. Například legendární závod Běchovice–Praha, který se poprvé běžel v roce 1897.
Zdeněk Míka: Zábava a slavnosti staré Prahy
Ostrov, 351 stran, 890 Kč