Článek
O prodloužení prezidentského úřadu ze čtyř na šest let bylo údajně ve skutečnosti rozhodnuto již loni. Podle deníku je totiž součástí plánu navrácení moci do rukou Putina, který vymyslel člen tehdejší prezidentské administrativy Vladislav Surkov.
Jeho plán zamýšlel najít Putinova následníka, který provede nezbytné změny v ústavě a nepopulární sociální reformy. Putin by se pak mohl vrátit na delší prezidentské období, a zároveň se vyhnout obviněním z prohřešků proti politické etice a demokracii.
Zdroj deníku předpokládá, že právě změna ústavy poslouží Medvěděvovi jako záminka k odstoupení a vyhlášení nových prezidentských voleb na rok 2009.
Putinova kampaň už odstartovala
Deník připomíná, že Putinova volební kampaň vlastně už odstartovala. Před pár týdny si premiér otevřel vlastní internetovou stránku, chystají se i televizní diskuse Putina s obyčejnými Rusy v přímém přenosu. Medvěděv takové kontakty s lidem nikdy neměl a ani nic podobného nepřipravuje.
Oba aktéři ale takové spekulace odmítají. „Nevidím důvod pro to, aby se Putin vrátil do prezidentského úřadu již příští rok, protože v roce 2009 bude pokračovat mandát současného prezidenta,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Medvěděv se ruským prezidentem stal letos v květnu. Vystřídal tak Putina, kterému ústava nedovolovala kandidovat potřetí. Jeho přechod do čela vlády ale provázely spekulace, že se do čela země vrátí ještě před koncem Medveděvova mandátu. Nyní oba vystupují jako sehraný tandem.
Putin je podle průzkumu nejlepším vládcem za století
Jisté ovšem je, že pokud by se Putin vrátil, potěšil by mnoho Rusů. Ti jej v nedávné anketě označili za nejlepšího vládce Ruska v posledních sto letech.
Podle průzkumu je 80 procent Rusů převědčeno, že se jejich země pod Putinovým vedením náležitě vyvíjela. Na druhém místě za současným premiérem je s 40 procenty pochvalných hlasů generální tajemník za doby stagnace Leonid Iljič Brežněv. Třetí se umístil vůdce bolševické revoluce Vladimir Iljič Lenin, s jeho vládou bylo spokojeno 33 procent.
Na opačném chvostu žebříčku se se shodnými 17 procenty spokojených občanů ocitli iniciátor perestrojky Michail Gorbačov a první ruský prezident Boris Jelcin. Je mezi nimi ale jeden rozdíl.
Vladimir Putin
Narozen 7.října 1952, Leningrad (dnes Sankt Petěrburk)
1975 - právnická fakulta Leningradské univerzity
1985 -1990 - pracovník Výboru státní bezpečnosti (KGB) - První hlavní správa zahraniční rozvědka v NDR
1990 - asistent prorektora Leningradské státní univerzity, poradce předsedy Leningradského sovětu Anatolije Sobčaka
1994-1996 - zástupce primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka
podzim 1996 - jmenován zástupcem vedoucího vnitřní správy moskevského Úřadu prezidenta Ruska
červenec 1998 - srpen 1999 - ředitel Federální bezpečnostní služby (FBS)
od října 1998 - prosinec 1999 - stálý člen Bezpečnostní rady Ruska
16.8.1999 - květen 2000 - předseda vlády, od 7.5.2000 prezident Ruské federace, (od 31.12.1999 úřadující prezident, 26.3.2000 zvítězil v prvním kole předčasných prezidentských voleb, získal 52,94 procenta hlasů, 14.3.2004 zvítězil v prvním kole se ziskem 71,31 procenta hlasů; inaugurován byl 7. května 2004).
Prezidentský úřad opustil v květnu 2008. V březnu byl jeho nástupcem zvolen Dmitrij Medvěděv.
Rodina: ženatý, manželka Ljudmila vystudovala filologickou fakultu Leningradské státní univerzity, hovoří německy, francouzsky a španělsky, mají dvě dcery: Marija (1985) a Katerina (1986)
Ostatní: k zálibám patří sport, zvláště judo; podle svých slov vyčleňuje každé ráno téměř hodinu na plavání.
Zatímco o Gorbačovově vládě se negativně vyjádřilo pouhé jedno procento dotázaných, Jelcin dopadl mnohem hůře - období jeho vládnutí na počátku devadesátých let zatratily dvě třetiny Rusů. I tak si ale polepšil, v podobném průzkumu před rokem jej odsoudilo 80 procent občanů.
