Článek
„Negativně se projevují zejména personální změny a nedokončená a prakticky permanentně probíhající změna v organizaci a struktuře policejních složek,“ píše se ve zprávě. Personální situace v policejních útvarech zaměřených na hospodářskou kriminalitu podle NSZ už dnes v některých regionech negativně ovlivňuje výslednost trestního řízení. Zpráva výslovně uvádí Prahu a Plzeňsko.
„V některých obvodech se snížil stav policistů činných v příslušných útvarech na polovinu či ještě méně,“ uvádí se v textu.
V obvodu Okresního státního zastupitelství Mladá Boleslav klesl počet policistů činných ve službě kriminální policie a vyšetřování z šestapadesáti na dvaadvacet. Na oddělení hospodářské kriminality dokonce z devatenácti na čtyři.
„Podstav nás samozřejmě trápí, ale není jednoduché sehnat zkušené a kvalitní policisty. Ne všichni zájemci jsou vhodní pro práci na našem útvaru a my upřednostňujeme kvalitu nad kvantitou. Navíc lidé u nás často musejí pracovat přesčas,“ uvádí mluvčí protikorupční policie (ÚOKFK) Roman Skřepek.
Podle něj se vedení útvaru snaží udržet profesionály například tím, že letos mezi ně rozděluje více peněz formou individuálního odhodnocení.
Mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková řekla, že resort se personální situací v policii intenzívně zabývá. „Nedomníváme se ale, že by současný podstav policistů ohrožoval výslednost trestních řízení. Je zřejmé, že se nejedná o problém, který by vznikl ze dne na den, a bohužel jej není ani možné v tak krátké době vyřešit,“ namítá mluvčí. Podle ní ani předchozí vedení ministerstva či policie neučinilo žádné kroky, které by situaci, která se dala očekávat po přijetí nového služebního zákona policistů, předešly.
Bublan: Policisté jsou znechuceni
„Jistě jde do určité míry o důsledek aplikace nového služebního zákona a nedostatečného profinacování některých skupin policistů,“ říká exministr vnitra a poslanec ČSSD František Bublan. „Velkou roli však u odcházejících policistů hraje i určité znechucení z práce, pocit, že ztrácí smysl. Začalo to zrušením finanční policie, kdy se jasně ukázalo, že právě tento druh činnosti nebude prioritou, na niž by se práce policie zaměřovala,“ míní bývalý šéf resortu.
„Samozřejmě nemám konkrétní důkazy o tom, že někdo zasáhl do vyšetřování a pak se případ musel odložit. Ale slyšel jsem o takových případech, kdy byla omezena nezávislost vyšetřovatelů,“ dodává Bublan. „Mám pocit, že se policie spíš rozpadá. A státní zástupci to hodnotí nejspíš správně. Na druhou stranu úbytek pracovníků na hospodářské kriminalitě není jen věcí policie, ale i specializovaných odborů na státním zastupitelství,“ připomíná poslanec bezpečnostního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) s poukazem na nedávné personální změny na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze.