Článek
"Někdo to možná nepochopí, ale my jsme se už dávno předtím rozhodli, že touto cestou (umělého odchovu) nepůjdeme," uvedla kurátorka šelem Lenka Václavová. Uměle odchovaní lvi by podle chovatelů byli spíše chudáci. I kdyby se lidem podařilo mláďata zachránit krmením z lahve, v dospělosti by zřejmě už nebyla schopná žít s partnerem svého druhu.
"Samec se většinou nepáří, nepřijme samici, nebo ji i zabije, protože jako svého sexuálního partnera vnímá člověka. Samice ve většině případů už nikdy sama nevychová mláďata, takže bychom se dostali do série dalších umělých odchovů," vysvětlila Václavová.
Tříletá samice se o mláďata podle ní zřejmě částečně starala, ale asi neměla mléko. V přírodě je ve třech letech teprve na začátku dospělosti. "Je běžné, že až z 80 procent první porod dopadne, jako dopadl u nás," upozornila kurátorka. Protože je samice zdravá a se samcem se už zhruba týden po porodu znovu pářili, chovatelé věří, že se brzo dočkají mláďat.
Uměle odchovaná zvířata mívají problémy
Zoologické zahrady přistupují k umělým odchovům různě. Chovatelé ale připouštějí, že uměle odchované šelmy nebo lidoopi mají často v dospělém životě problémy navázat styky s partnery svého druhu.
Asi nejslavnějším uměle odchovaným mládětem, jehož osud dojímal tisíce lidí v celé Evropě, byl malý lední medvěd Knut z berlínské zoo. Matka ho odvrhla. Pokud by bylo medvídě ponecháno osudu, uhynulo by. Chovatelé jej ale zachránili. I jeho první dny života provázely spory zoologů, zda mládě raději nenechat uhynout, jak by se stalo v přirozeném prostředí.