Článek
Vědci z americké Montany věří, že by na tomto principu mohla být v budoucnosti postavena závlaha suchých oblastí světa. „Sucho by mohlo být menším problémem, až jednou plně tohle všechno pochopíme,“ tvrdí profesor David Sands z Montana State University, který se studiem bakterie zabývá.
„Bakterie tvoří malé kolonie na povrchu rostlin. Vítr potom odvane bakterie do atmosféry, kde se kolem nich vytvoří ledové krystaly. Voda se na tyto krystaly poutá, tak je zvětšuje a zvětšuje. Ledové krystaly se mění v déšť a padají na zem,“ vysvětluje akademik princip vzniku deště vyvolaného bakteriemi. Mikroorganismy dokáží tvořit krystaly a déšť v teplejších podmínkách. Jinak běžně v atmosféře ke tvorbě sněhu a deště dochází podobným principem bez jejich účasti.
Bakterie se přitom vyskytuje po celé planetě. „Žije na povrchu rostlin a může příležitostně způsobovat choroby rostlin. Ale její role při tvorbě deště by mohla být důležitá,“ věří Sands. Podle něj by se mohla využít v suchých oblastech včetně Afriky.
Bakterie by vytvořila déšť, spadla v určité oblasti, kde by se rozmnožila, opět dostala do atmosféry a opět vytvořila déšť. Cyklické opakování dešťů by vyprahlé části planety mohlo zachránit. Vědce však čeká ještě dlouhý výzkum, než by organismy mohli využít v praxi.