Článek
Zimní blues způsobuje nedostatek slunečního světla, jenž má vliv na tvorbu hormonu melatonimu tlumící činnost nervové soustavy. "Melatonin, přezdívaný „spánkový hormon“, vzniká v části mozku zvané šišinka, neboli epifýza. Ta má přímé spojení s našima očima, přes ně přijímá informace o intenzitě světla v našem okolí a podle toho řídí produkci melatoninu,“ říká klinický psycholog Jiří Tyl.
V noci, kdy je tma, se nám maximální produkce melatoninu hodí – umožňuje nám kvalitně spát a odpočívat. Jasné denní světlo ráno tvorbu „spacího hormonu“ ukončí
a dá našemu tělu signál, aby bylo svěží a probuzené. V zimě, při nedostatku světla, však tvorba melatoninu přetrvává i přes den, a tak si naše tělo začne zpívat zimní blues.
Pomáhá především světelná terapie
Při lehčích příznacích afektivní poruchy odborníci doporučují v zimě hodně lyžovat a jezdit za sluncem. Každý člověk by měl minimálně 30 minut strávit při jasném světle, které připomíná prozářené jarní ráno. Jasné světlo znamená použití speciálního zdroje, který vyzařuje nejméně 2 500 luxů, což je asi pětkrát více, než světla v dobře osvětlené kanceláři. Nemusíte se do světla přímo dívat, můžete třeba poslouchat muziku, nebo popíjet s přáteli, světlo by však mělo zasahovat úroveň vašich očí.
U silnějších zdrojů, jako je 10 000 luxů, se doporučuje pobyt dále od světla, doba vystavení se však zkracuje. V každém případě je nutné poradit se s lékařem, který vám doporučí správnou léčbu. Speciálních zdrojů světla pro světelnou terapii je už na trhu dostatek. „Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že světlo může pomoci nejen vyrovnat se se zimním blues, ale i při léčbě premenstruační a předporodní deprese, poruch příjmu potravy jako je bulimie, poruch spánku, ale také neuropsychických symptomů Alzheimera a Parkinsonovy choroby,“ dodává Tyl.
Dostatek světla tedy není radno v zimních měsících podceňovat. Do letošního zimního slunovratu 22. prosince, kdy se začíná noc zkracovat a blahodárného světla začne postupně přibývat, je ještě daleko.