„Mezi bláznoviny patří polarizační sluneční hodiny, přesýpací hodiny, u nichž čas nepřibývá, ale ježí se, hodiny na vahách a další specialitky,” vyjmenoval některé exponáty sběratel Miroslav Baudisch.

„Výhodou je, že máme expozici kam rozšiřovat," řekl Baudisch, který první budík rozebral ve čtyřech letech. „Na druhou stranu některé stroje jsou opravdu těžké a dostat je na půdu vyžadovalo zapojení sil několika lidí," dodal člen Českého spolku horologického.

Ozubená kolečka a kyvadla si mohou návštěvníci osahat a užít si uklidňujícího zvuku strojů, které v dávných dobách řídily z věží kostelů a zámků čas a denní režim obyvatel. Autoři expozice chtějí návštěvníkům ukázat to, co normálně k vidění není. „Jak stroje vypadaly, jak se měnily," uvedl Baudisch.

Věžní hodinový stroj Richard Liebing

Věžní hodinový stroj Richard Liebing

FOTO: Libor Zavoral, ČTK

Třeba jako závaží nejdřív sloužily různé pytlíky s pískem, pak kameny, které vystřídala litina, a nakonec olovo. O jeden trám se opírá velký dřevěný ciferník, vystaveno je i příslušenství, jako jsou bicí či zvonící stroje, rozvodovky a podobně. „Zajímavý je stroj z evangelického kostela v nedalekých Podmoklech, vystaven je i stroj z budovy děčínského soudu," uvedl Baudisch.

Poukázal na zajímavý osud leckterých věžních strojů. „Dokumentuje ho stroj ze zámku v Pátku u Loun. Desítky let ležel někde pečlivě uschován a ve 20. století se najednou ocitl vyhozen u řeky Ohře. Naštěstí jeho trosky místní zachránili, teď máme jeho zbytky v hodináriu," řekl Baudisch.

Dříve se čas tolik neřešil

Výstavu doplňují ryze moderní věci, jako je novodobý orloj zkonstruovaný Petrem Skálou, výtvarné dílo nazvané Hodinový hotel nebo sbírka miniatur ve tvaru kostky. Stoje dokumentují zručnost jejich tvůrců i dobu, kdy na nějaké vteřině nezáleželo.

Výtvarné dílo nazvané Hodinový hotel

Výtvarné dílo nazvané Hodinový hotel

FOTO: Libor Zavoral, ČTK

Hodiny na věžích měly většinou jen minutovou a hodinovou ručičku. „A původně jen hodinovou. Stačilo, aby člověk věděl, kdy je čas práce, oběda a odpočinku," poznamenal Baudisch. Ani seřizování strojů nebylo tehdy složité, stačilo se podívat, kde na obloze se zrovna nachází Slunce.

Miroslav Baudisch s věžním hodinovým strojem F. X. Beite

Miroslav Baudisch s věžním hodinovým strojem F. X. Beite

FOTO: Libor Zavoral, ČTK

V budoucnu by tvůrci expozice chtěli ukázat také přechod od mechanických strojů po elektronicky ovládané motory. Na dni, kdy návštěvníci zavítají se podívat na hodinové strojky, nezáleží. Děčínský zámek je totiž otevřen, jak zdůraznila jeho ředitelka Iveta Krupičková, celoročně, a to i v pondělí.