Hlavní obsah

Po stopách českých legend: K prastarému dubu a chrámu s pozitivní energií

Právo, Eva Martínková

Peruc je malebný městys v Ústeckém kraji s úhlednou návsí lemovaný letitými košatými stromy, vidlicovou zvoničkou „vidlákem“ i sochou sv. Jana Nepomuckého. Romantické vzezření celé návsi dodává i barokní kostel sv. Petra a Pavla (1725) postavený stavitelem Petrem Pavlem Columbanim. Jen o několik kilometrů dál najdete jedno z nejkouzelnějších míst v ČR.

Foto: Eva Martínková, Právo

Tajuplný chrám v Panenském Týnci

Článek

Na protější části návsi, než je kostel, stojí trojkřídlý zámek s rozsáhlým zámeckým parkem. Původní sídlo rokokově přestavěl v letech 1694-1724 italský stavitel Antonio Porta, o několik desítek let již v Peruci známý Petr Pavel Columbani. Dnes je zámek uzavřen a je předmětem prodeje.

Foto: Eva Martínková, Právo

Zámek v Peruci

Také novorenesanční městská radnice zdobená sgrafity dodává Peruci neopakovatelný půvab. Není tedy vůbec divné, že byla oceněna roku 2000 jako nejhezčí vesnice. Ovšem do Peruce návštěvníky láká zvláště jedna mimořádná pověst či řekněme historická událost.

Jak to tehdy vlastně bylo

O setkání přemyslovského knížete Oldřicha, vládnoucího v letech 1012 až 1034, s místní dívkou Boženou se zmiňuje Kosmova kronika z 12. století. V 16. století o tomto setkání hovoří Václav Hájek z Libočan. Tato romantická legenda žije v Peruci dodnes.

Foto: Eva Martínková, Právo

V okolí Perucu se dá vymyslet spousta výletů.

Několik metrů od návsi stojí pseudogotická Boženina studánka, ve které je dodnes v kamenné nádrži dostatek vody. Jak uvádí pamětní štítek u studánky: „...má jméno po Boženě, dceři Křesinově, která zde v odtékajícím potůčku prádlo prala....“

Foto: Eva Martínková, Právo

Boženina studánka

Kousek níže po silnici se nachází stařičký a stále impozantní Oldřichův dub, který patří k našim nejznámějším památným stromům. Jeho věk dosáhl 1000 let a od roku 1991 bylo provedeno jeho rozsáhlé zakonzervování. Objem kmene u paty obrovského dubu je úctyhodných 970 centimetrů a strom je vysoký 31 metrů. Ošetřování památného dubu vlastně pokračuje dále do dnešních dnů a je zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO.

Ovšem zpět k legendě. Když se kníže Oldřich setkal s Boženou, byl v té době ženatým mužem, ale bez potomka. Romantická pověst pak vypráví, že projížděje místní krajinou za účelem lovu potkal kníže Oldřich u studánky mladou a krásnou pradlenu Boženu, která mu okamžitě padla do oka.

Oldřich se s Boženou tajně scházel u rozložitého dubu. Z velké vášně se posléze narodil syn Břetislav. Tím se knížeti vyplnilo jeho největší přání — mít dědice. Tak praví legenda.

Foto: Eva Martínková, Právo

Dub knížete Oldřicha

Ve skutečnosti by ovšem bylo mylné domnívat se, že byl Oldřich až takový romantik, neboť doba, ve které žil, byla nesmírně drsná a nelítostná. Oldřich po dramatickém uchvácení vlády nechal údajně svého bratra Jaromíra oslepit a tolik vytoužený syn Břetislav, který se proti otci postavil na stranu strýce, musel uprchnout ze země. Po Oldřichově smrti se nakonec však přece jen stal českým knížetem.

Panenský Týnec a klášter klarisek se sv. Anežkou

Nedaleko Peruce, ve vzdálenosti zhruba osm kilometrů, se nachází dnes velmi vyhledávaný Panenský Týnec, který svou popularitu získal zvláště v posledních letech především díky údajné kladné energii proudící z vesmíru do centra nedostavěného týnského chrámu. Kdo tento až mystický chrám postavil, není dodnes úplně jasné.

A tak k nebi ční do výše 20 metrů torzo jinak zřejmě monumentálně plánované stavby, která ve svém středu oplývá výjimečnými pozitivními účinky, díky nimž si lidé mohou „doplňovat“ svou mnohdy mizející životodárnou energii.

Psychotronici prý ve svých měřeních zjistili, že je v chrámu pozitivní zóna, která má léčit nebo usměrňovat depresivní stavy a lidem vracet optimismus a radost ze života. V dnešní dramatické době tedy do Panenského Týnce proudí množství lidí, kteří doufají v tuto energii.

Vedle chrámu stojí klášter založený roku 1280 Habartem ze Žirotína jako třetí františkánský klášter v Čechách, v němž žily klarisky z kláštera Anežky Přemyslovny v Praze. Sem odešla i na svou dobu neobyčejně vzdělaná Anežka Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I., poté co odmítla dva ženichy (Jindřicha VII, Bedřicha II.). Místo manželství zvolila život zasvěcený víře. V listopadu 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečil.

Foto: Eva Martínková, Právo

Chrám a klášter v Panenském Týnci

Dnes je zrekonstruovaný klášter ve správě obce. Za výstavbou stojí Jaroslav nebo Plichta ze Žirotína, známí bratři. Vybudování chrámu inicioval asi právě jejich rod. Základní kámen položil nejspíš Jaroslav ze Žirotína, poslední z tohoto rodu, jehož smrt zřejmě přerušila stavbu.

Možná odpověď se skrývá v další pověsti: Mladá manželka Jaroslava ze Žirotína onemocněla chorobou, která nejenže neumožňovala, aby dala svému choti potomka, ale dokonce ji měla za krátkou dobu připravit o život. Paní ze Žirotína se tedy vypravila navštívit klášter klarisek do Panenského Týnce, kde se sešla s Anežkou Přemyslovnou. Ta údajně disponovala neobyčejnou uzdravující silou svých rukou, kterými léčila i velmi závážné nemoci.

Obě ženy si byly nesmírně blízké a paní ze Žirotína se svěřila Anežce se svým trápením. Ta ji vyslechla a přiložila ruce na ženino břicho. Řekla jí, ať se vrátí domů, že bude zdravá a bude mít děti. Mladé ženě se skutečně ještě na místě kláštera značně ulevilo a jak řekla Anežka, stalo se. Paní ze Žirotína porodila svému muži řadu potomků. Jako vděk Jaroslava ze Žirotína byla zahájena stavba zdejšího chrámu, který ovšem zůstal nedostavěný...

Za mystickou atmosférou už se musí každý zájemce vypravit sám. Něco na ní ale bude, protože týnecký chrám získal v roce 2014 titul nejmagičtějšího místa v Česku v soutěži DestinaCze vyhlášené agenturou CzechTourism. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám