„Na kostrových slovanských pohřebištích se občas naleznou ojedinělé hroby, které neobvyklou úpravou upoutávají pozornost archeologů. Zemřelí jsou uloženi v poloze, která svědčí o svázání nohou nebo rukou, navíc na břiše s končetinami či hlavou oddělenými od těla. Ústa mají ucpaná a tělo je zatěžkáno kameny,“ dočteme se při prohlídce expozice. Dnes se nad tím každý shovívavě usměje a trochu melancholicky vzpomene na dobu, kdy byly v kurzu povídky, romány i filmy s upíří tematikou.

Odhalily je výkopy

Při výkopech určených pro uložení vodovodních trubek byly v 60. letech minulého století na soukromém pozemku v Čelákovicích objeveny právě takové hroby. Ovšem hned po prozkoumání bylo jasné, že jsou staršího data, nešlo tudíž ani o kriminální čin, ani o pozůstatky hromadných hrobů z 2. světové války. Fascinující nález patřil tedy výhradně archeologům.

Odborníci pak zařadili hroby do období 10. až 11. století, což odpovídalo i osídlení části Čelákovic. Odkryto bylo 11 raně středověkých hrobů s kostrami dospělých mužů rozdílného věku. Podle na první pohled neobvyklého uložení koster dostaly označení jako hroby s projevy vampyrismu, jak o nich ostatně také píše Jaroslav Špaček, který se tímto nalezištěm zabýval.

Podíváme-li se do knih, které upíry popisují, zjistíme, že upír (nebo také vampýr) je smyšlená bytost, která v noci vstává z hrobu a ve svém okolí hledá živou oběť, z níž vysává krev. Vyznačuje se výraznými špičáky, bledostí, nepřijímá klasickou potravu. Žije tak dlouho, dokud ho lidé neodhalí, neoddělí mu hlavu od trupu a nevrazí do srdce posvěcený osikový kůl.

Pokud nevěříme na upíry, kde se v Čelákovicích vzaly hroby s ostatky zohavených nebožtíků? Lidé přirozeně v každé době propadali různým pověrám. Věřili na čarodějnice a upíry a přinášeli tím ostatním ve svém okolí mnohdy krutou a nesmyslnou smrt. Něco podobného se před mnoha staletími mohlo stát i v Čelákovicích.