Pokud se při toulkách Kokořínskem vydáte po turistických značkách k jeskyni Klemperka, přibalte si do kapes pár hrstí odvahy. Tenhle výlet totiž není zdaleka jen o dívání a kochání se přírodou, která je tu mimochodem vážně skvostná. Ten správný prožitek si ale musíte „odmakat“.

Dřevěný žebřík je ke skále pevně připojen.

Dřevěný žebřík je ke skále dobře připevněn.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Jeskyně, v níž se podle legendy ukrýval začátkem 19. století loupežník Klempera, je přístupná po asi pět metrů dlouhém dřevěném žebříku. Toho, že se odlepí od skály a převáží, se bát nemusíte — cesta nahoru je vlastně vcelku bezproblémová. Větší statečnost vyžaduje slézt dolů, ale nepředbíhejme.

Bez baterky ani ránu

Jakmile turista lačný výhledu vyšplhá do horního patra jeskyně, ničím nerušený pohled na skalnatou a lesnatou krajinu ho nadchne. Zvědavci se vzápětí vydávají na průzkum jeskyně.

Horní patro Klemperky nabízí několik výhledů do okolí.

Horní patro Klemperky nabízí několik výhledů do okolí.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Ti, kteří jsou vybaveni baterkou nebo jiným světlem, mají výhodu. Zvláště pak při sestupu do spodního patra tohoto skalního příbytku. Tam vedou do skály vytesané schody. Vlhký jílovitý povrch zcela temné spodní místnosti značně podkluzuje. Posvítit si na cestu je tedy prakticky nezbytné.

Kamenné schody vedou do tmavé, podzemní, části jeskyně.

Kamenné schody vedou do tmavé, podzemní části jeskyně.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Pověst o loupeživém Klemperovi praví, že byla jeskyně propojená tajnou chodbou s vesnicí Truskavna. Když ale na konci minulého století čistila správa CHKO Kokořínsko jílem zanešený prostor ve spodním patře jeskyně, žádnou chodbu neobjevila. Místo ní narazili pracovníci jen na východ do údolí. Ten byl následně zazděn.

Čelem vzad

Když už máte courání po jeskyni dost a nabažíte se i výhledu z patra, je na čase nastoupit na žebřík a slézt na zem. To ale není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Zároveň ale ani tak složité, jak to v očích těch, kteří mají sklony k závrati, může vypadat na první pohled.

Rozhled lesy a skály si před slézáním zpátky dolů užijte. Zdejší prostředí je idylické.

Rozhled po lesích a skálách si před slézáním zpátky dolů užijte. Zdejší prostředí je idylické.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Hladký povrch skály poprášené světlým pískem působí nebezpečně kluzce. A tak člověku nezbývá, než si kleknout na všechny čtyři a pozadu couvat, opatrně nohou vypátrat první stupínek žebříku, a pak se rukama místo hladkého kamene chytit důvěryhodnějších dřevěných prken.

Za okamžik už máte opět pevnou půdu pod nohama a můžete vyrazit vstříc dalším krásám Kokořínska.