Zlatá ulička v Praze se po rekonstrukci znovu otevřela

Jedno z nejznámějších historických míst Prahy znovu otevřel prezident Václav Klaus s chotí Livií, který má svůj úřad v areálu Pražského hradu.

Prohlídka Zlatou uličkou těsně před jejím slavnostním otevřením

Nově se snížil počet krámů se suvenýry a do devíti z 16 domů byla nainstalována unikání expozice, ve které se návštěvníci vrátí skrz 500 let existence Zlaté uličky. Na první pohled se zdá, že majitelé opustili dům nedávno a brzy se vrátí.

Prezident Václav Klaus slavnostně otevírá Zlatou uličku po třináctiměsíční rekonstrukci.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Prezident Václav Klaus u věštkyně

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Slavnostní otevření Zlaté uličky

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Návštěvníci zde uvidí obydlí jejich typických či výrazných obyvatel,“ říká historik, autor námětu a odborný garant expozice František Kadlec ze Správy Pražského hradu.

„Chceme, aby zařízení jednotlivých domků bylo co možná nejvěrnější a vše vypadalo tak, že jejich obyvatelé právě odešli,“ dodává filmový historik, autor scénáře expozice a její kurátor Pavel Jiras z Barrandov Studios.

Čp. 16 - Krčma (17. stol., renesance) je místem, kde se vyvařovalo pro vězně v Daliborce a Bílé věži. Hrubé zařízení krčmy, mohutný stůl, hrubě tesané židle, lavice, příborník s cínovým a hliněným nádobím, na stěně dobová kresba a nápis. Na stole korbele, džbány, talíře. Levá světnička je zařízena jako kuchyně s otevřeným ohništěm a spižírna.

FOTO: SPH – Jan Gloc

Kuchyně středověké krčmy

FOTO: SPH – Jan Gloc

Interiér domů byl nově vybaven předměty z depozitáře Hradu, některé předměty se vyráběly přímo na míru na Barrandově, další z bazarů a starožitnictví. Velká část exemplářů věnovali lidé, když se rozkřiklo, že ve Zlaté uličce obchody nahradí dobové expozice. Největší raritou se tak pravděpodobně stane poprvé vystavená zlatnická dílna.

 Nábytek z Van Helsinka a Ať žijí rytíři

Z archivu filmových studií přibyly i rekvizity ze slavných filmů. V alchymistově dílně se tak ocitla skříň z filmu Ať žijí rytíři nebo skříň ze snímku Van Helsink.

Malé místnosti působí autenticky a do detailu, jako by si majitelé odskočili na chvíli pryč a nechali svou práci rozdělanou. Všechny místnosti vypráví o reálných osobách, kteří uvnitř žili od 16. století až do 50. let 20. století. Vyjma alchymistů, kteří jsou smyšlení.

Vzniku interiérů předcházely podrobné scénáře. Autoři promýšleli, jak bytost žila a co všechno potřebovala. A jak by si asi rozložila nábytek.

Prezident Václav Klaus ve zlatnické dílně

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Domek amatérského historika Kazdy (50. léta 20. stol.)
Expozice simuluje atmosféru domácnosti amatérského filmaře pana Kazdy, který zde pořádal pro okruh svých přátel filmové projekce a přednášky.

FOTO: Správa Pražského Hradu

Návštěvníci si prohlédnou například domácnost nejstarších obyvatel uličky - takzvaných červených střelců, kteří strážili hradní brány. Chybět nebude dílna zlatníka, krčma či domek bylinkářky.

Turisté uvidí i domácnost vyhlášené pražské jasnovidky a kartářky Matyldy Průšové či amatérského filmového historika, který v uličce skrýval před nacisty kopie dobových českých filmů.

Návštěvníci ale budou moci navštívit i prodejnu dřevěných hraček a loutek či obchod s keramikou a malbou na sklo. Prodávat by se tam měly také cínové figurky a šperky. V jednom z domečků bude obchod s knihami, které se vážou k nejslavnějšímu obyvateli uličky - Franzi Kafkovi. V uličce zůstane i kavárna.

V Bílé věži navíc návštěvníci najdou expozici věnovanou alchymii a v Obranné chodbě pak výstavu brnění a zbroje.

Z historie uličky

Zlatá ulička vznikla mezi románským a pozdně gotickým opevněním severní části Hradu. Do hradebních oblouků obranné zdi, postavené Beneditkem Riedem kolem roku 1500, byly přistavěny malé domky, kde za Rudolfa II. bydleli členové hradní stráže.

Později zde žili drobní řemeslníci, právě např. zlatníci, po nichž ulička dostala svoje jméno. Ulička měla své stálé obyvatele až do 50. let 20. století, kdy od nich domky vykoupila prezidentská kancelář. Právě z té doby pochází i barevné řešení fasád. To navrhl známý český filmař Jiří Trnka.

Čp. 27 - Domek bylinářky (pozdní baroko)
Zde se daly koupit rozličné lektvary, sušené a nakládané byliny, dryjáky a masti. Police s různými dózami na masti, léčivé kořalky a další nezbytné léčitelské pomůcky a různé knihy. Postel, polička s nádobím, na stěně krucifix a obrázky svatých patronů. Domek voní svazky bylinek, které jsou zavěšeny v celém interiéru.

FOTO: SPH – Jan Gloc

Už za první republiky se dbalo na to, aby se při úpravách neměnil malebný ráz. V 50. letech se rozhodlo zachovat uličku jako celek. Rekonstrukce a památková úprava uličky byla dokončena v roce 1955 pod vedením architekta Pavla Janáka.

Pestré fasády navrhl tehdy malíř a filmový tvůrce Jiří Trnka. Barvy domků se v minulosti měnily a byly často velmi výrazné, takže Trnkův návrh nebyl nijak odtržený od historické reality.

Náročná rekonstrukce

Důvodem rozsáhlé rekonstrukce, která uličku v květnu loňského roku uzavřela, byla oprava zastaralé kanalizace. Kvůli podmáčení spodní vodou z poničené historické kanalizace se propadala. Domkům, které nemají žádné či jen chatrné základy, hrozilo zhroucení. Na výměnu odpadů navázala i celková rekonstrukce baráčků.

Některé domky vůbec neměly základy – ty jsou mnohde udělány nově.

FOTO: Správa Pražského Hradu

Historické místo dostalo nové inženýrské sítě, kanalizaci, vodovod a elektrické rozvody. Stavbaři opravili nosné konstrukce některých domků, instalovali podlahy s vytápěním a restaurovali stropy i fasády. Unikátní místo prozkoumali také archeologové. Našli mimo jiné pozůstatky románské hradby z 12. století. Rekonstrukce uličky stála podle Hradu asi 34 miliónů korun.

Nejužší místo uličky (září 2010) - provizorně vedené svody

FOTO: Správa Pražského Hradu