Vlastně to všecko začalo fámou. Na českém venkově, sužovaném tvrdou robotou, se totiž v roce 1775 začalo šuškat, že Marie Terezie vydala Zlatý patent, jímž se ruší nevolnictví. A hned se připojila fáma další, že prý šlechta rozhodnutí císařovny před lidem tají. Pravda byla ovšem taková, že si panovnice napjatou situaci ve svých zemích sice uvědomovala, ale zrušit nevolnictví ji ani ve snu nenapadlo.

Svoboda člověka nade vše

Vřelo to hlavně na chlumeckém a náchodském panství, kde vznikl i štáb povstání, tzv. selské guberno. Do jeho čela se postavil Antonín Nývlt, rychtář ze Rtyně, muž majetný a synovec regenta náchodského panství.

Byl však hlavně svobodník, tedy poddaný bez nevolnických povinností. Svobody člověka si ale cenil tak vysoko, že neváhal vést povstání, jež mu pak zlomilo vaz.

Utopená rebelie

Nejurputnější boje selských bouří se odehrály roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou, kde se rebelové chystali zaútočit na samotný zámek. Tam ale na nic nečekali a povolali posily.

Rybník, kde sedláci tak špatně dopadli, už neexistuje, po jeho bývalé hrázi vede hradecká silnice. Selský odboj připomíná socha rebela od J. Obrovského. Měla být odhalena v r. 1938, ale dočkala se až po válce. A nedávno z ní vandalové dokonce kus odnesli.

Rybník, kde sedláci tak špatně dopadli, už neexistuje, po jeho bývalé hrázi vede hradecká silnice. Selský odboj připomíná socha rebela od J. Obrovského. Měla být odhalena v r. 1938, ale dočkala se až po válce. A nedávno z ní vandalové dokonce kus odnesli. Dnes se už ale selský rebel dívá do dálky zas v plné kráse.

FOTO: František Petrák, Právo

V březnové plískanici na břehu rybníka poblíž města se pak s vojáky střetlo na tři sta sedláků. Nedopadlo to pro ně ale vůbec dobře. Armáda zahnala povstalce do vody, dva se utopili, další dva zabili vojáci a 72 se ocitlo ve vězení.

Porážka však naladila rebely ještě bojovněji a druhý den se jich sešel u Chlumce daleko početnější houf. Střet s vojáky se ale odehrál podle stejného scénáře a povstalci skončili zase ve vodě. Tentokrát ovšem už s pěti mrtvými a 211 zajatci.

Sedm vůdců dostalo oprátku

Další osudy sedláků od Chlumce nebyly pranic veselé. Sedm jejich vůdců dostalo oprátku, ty méně angažované čekaly nucené práce, zbylé pak krutý výprask karabáčem.

Selské bouře se sice u Chlumce utopily ve vodě, ale nakonec přinesly přece jen něco dobrého. V srpnu 1775 totiž Marie Terezie vydala tzv. robotní patent, který znamenal pro poddané velké úlevy. O šest let později pak její syn Josef II. zrušil i nevolnictví.