Stříbrná stezka

Stříbrná stezka se rozprostírá asi na 275 kilometrech a vede z německého Cvikova do Drážďan a částečně zasahuje také do České republiky. Minulost spojená s těžbou stříbra se zde opravdu nedá přehlédnout. Proto také vznikla Stříbrná stezka, která dává návštěvníkům možnost seznámit se s místními zajímavostmi, které jsou dědictvím hornictví v této oblasti, a to jak na české, tak i německé straně.

Na návštěvníky zde čeká více než 30 prohlídkových dolů, hamrů a hutí, několik set kilometrů naučných hornických stezek, historická hornická města s nádhernými halovými kostely a patricijskými domy, muzea, živé tradice i řemeslná umění – nikde v Německu nenajdete tolik hmatatelného svědectví o středověkém a moderním hornictví, tolik stavebních a uměleckých děl s ním spojených jako právě v Krušných horách.

V oblasti Krušných hor narazíte na několik zajímavých městeček. Všechna spojuje jedno – odkaz hornictví v každém z nich, který se promítá do jejich podoby, nezřídka se v jejich bezprostřední blízkosti nacházejí prohlídkové doly.

Annaberg-Buchholz má za sebou více než 500letou historii, díky své poloze – leží mezi horami Scheinberg, Pöhlberg a Fichtelberg – je oblíbeným turistickým cílem pro milovníky přírody, a to nejen v letních měsících.

Rozhodnou-li se turisté pro návštěvu tohoto města, mohou se těšit také na historické doly z 15. století nacházející se přímo pod městem, úzkorozchodné železnice a krajkářské umění. Jednou ze zajímavostí je muzeum Erzgebirgmuseum, které dokumentuje historii města a na jehož dvoře se nachází vstup do samotných dolů.

Dalšími prohlídkovými doly v tomto městě jsou doly Markus-Röhling Stolln. Do dolu se fárá důlní dráhou do hloubky 650 metrů. Proslulé jsou tím, že se zde těžilo nejen stříbro, ale i kobalt. Hlavní atrakcí jsou tři obrovské strojovny a 9 m vysoké vodní kolo. Návštěvníkům je zde předvedeno také podzemní vrtání, nakládání pomocí velkokapacitního zařízení a odstřel horniny.

Dalším neméně zajímavým dolem je pak Dorotheastolln. V dole Dorotheastolln najdeme mnohá svědectví o 500leté těžební činnosti. Himmlisch Heer byl nejbohatším stříbrným dolem v revíru kolem Annabergu. Později byl v podzemí připojen k dolu Dorotheastolln. Část prohlídky probíhá na loďkách, pak se návštěvníci vydávají na průzkum pěšky.

Městečko Freiberg nacházející se kousek od Drážďan vzniklo díky tomu, že se zde nacházela naleziště stříbra. Na 800letou bohatou historii tohoto „svobodného horního města“ zde narazíte doslova na každém rohu.

Dominantami města jsou historické městské jádro, měšťanské domy z 16.–17. století a freiberský dóm s kazatelnou ve tvaru tulipánu a Zlatou bránou. Zapomenout nesmíme ani na velké Silbermannovy varhany, které v letech 1711–1714 postavil Gottfried Silbermann.

Městské a hornické muzeum se svou modlitebnou nabízí cenné sbírky z historie města a hornictví. Ke kulturní nabídce však patří také freiberské divadlo a kostel sv. Mikuláše, otevřený v květnu 2002 po rozsáhlé rekonstrukci jako koncertní a konferenční síň.

Zdejší prohlídkové doly budou po důkladné rekonstrukci znovu otevřeny v červnu letošního roku. Patří k největším a nejstarším stříbrným dolům v Evropě, zdejší chodby se rozkládají na ploše 5krát 6 kilometrů pod městem, síť chodeb dosahuje úctyhodných 2000 kilometrů.

Doly nabízejí několik variant prohlídek, které návštěvníky zavedou do hloubky mezi 60 a 180 metry, přístupných je zhruba 20 km chodeb. Díky tomu mohou návštěvníci nahlédnout do historie hornictví v období 14.–20. století.

Hornické město Altenberg vděčí za svůj vznik těžbě cínové rudy. Kolem roku 1440 objevili horníci ložisko na „Staré hoře“ (am „Alten Berg“). Je považováno za největší naleziště cínové rudy ve střední Evropě. S objevem rudy se spustila intenzivní důlní činnost, díky níž bylo rychle rostoucí osadě uděleno již roku 1451 městské právo.

V roce 1489 je poprvé zaznamenáno jméno města Altenberg. Dnes je německé hlavní město bobů známou adresou především pro milovníky zimních sportů díky své závodní sáňkařské a bobové dráze v lokalitě Kohlgrund.

Na úpatí Fichtelbergu založil v roce 1527 Ernst von Schönburg horní město Neustadt-Wiesenthal. Poté, co zde byla ukončena těžba, se pozornost obrátila k výrobě prýmků a jehel a k přeshraničnímu obchodu. V roce 1897 bylo město napojeno na železnici. Lázně Oberwiesenthal jsou nejvýše položeným městem v Německu.

Město leží spolu s horou Fichtelberg, vysokou 1215 m, na nejjižnějším okraji horního Krušnohoří. Nejrozmanitější volnočasové aktivity nabízejí možnost užít si naplno přírody na zdravém horském vzduchu nebo se věnovat vybranému sportu.

V lyžařském a vlastivědném muzeu je nejen představen vývoj zimních sportů. Návštěvníci mohou obdivovat i tradiční krušnohorská řemesla, jako je paličkování nebo řezbářství. Příjemným zážitkem může být jízda kočárem, nejstarší visutou lanovkou v Německu nebo výlet vlakem poháněným parou po úzkorozchodné železnici.

Z původně 19 úzkorozchodných železnic v Sasku se v Krušných horách zachovaly čtyři tratě s rozchodem 750 milimetrů. Na celkem 56 kilometrech tratí vedou Fichtelberská dráha, Přísečnická dráha, Weisseritzská dráha a Muzejní dráha Schönheide zasněnými vesnicemi a idylickými údolími.

Pět až šest víkendů do roka umožňuje Krušnohorská vyhlídková dráha zhlédnout nádherná panoramata mezi obcemi Schwarzenberg a Annaberg-Buchholz. Ve speciálních železničních vozech zvaných kvůli jejich červené barvě „prasečí drožky“ můžete během jízdy zažít také mnoho legrace.

Co stojí za zmínku: Za provozem těchto železnic stojí spousta práce dobrovolníků, protože většina topičů, strojvedoucích, mechaniků a průvodčích jsou obyvatelé Krušnohoří, kteří svou práci dělají z lásky k starým ocelovým obrům.

Griene Kließ („zelené knedlíky“ = knedlíky ze syrových brambor) a Schwammebrie (houbová omáčka) patří stejně jako Raacher Maad (pečené bramborové těsto), Ardäpplkuchn (bramborový koláč) nebo Grüne Klitscher (bramborové placky) k tradiční krušnohorské kuchyni. Brambory jsou hlavní součástí vydatných jídel, která evokují vzpomínky na dávno zašlé časy.

Mnoho pokrmů je spojeno s tvrdým každodenním životem horníků, plným strádání, a s jejich tradicemi. Jako například krušnohorské vánoční jídlo „Neunerlei“ (devatero), u kterého má každý z devíti chodů určitý význam.