Hlavní obsah

Chcete změnu? Jeďte k moři do Maroka. Vznikají tam nová luxusní letoviska

Tři a půl tisíce kilometrů pobřeží, 17 parádních golfových hřišť a přesto oproti jiným dovolenkovým destinacím jenom zlomek Čechů. Maroko přitom kromě krásných pláží nabízí i romantické toulání v medinách, dobrodružné výšlapy v pohoří Atlas nebo gurmánské zážitky v restauraci, kterou vede dvouhvězdičkový michelinský kuchař. Tak proč letos Egypt nebo Tunisko nevyměnit právě za perlu západu Afriky?

Foto: ESO travel

Během dovolené v Maroku můžete propojit polehávání na pláži s poznáváním krásných památek.

Článek

Dovolená v Maroku je zážitkem pro všechny smysly – místními kavárnami nádherně voní tradiční mátový čaj, zážitkem pro čichové buňky – když ne pozitivním, tak minimálně silným – je i návštěva slavných koželužen Derb Chaouwara ve Fésu.

Chuťové buňky si tu přijdou na své v restauraci Leroy Kfé, kterou vede francouzský šéfkuchař Christophe Leroy, držitel dvou michelinských hvězdiček, který nejdříve vybudoval proslulou gurmánskou restauraci v Saint-Tropez a pak… pak přesídlil na druhý břeh Středozemního moře…

Foto: ESO travel

Maroko je pro Čechy ještě pořád pořádně netradiční a exotickou destinací. Možná i proto sem v roce 2013 dorazilo zhruba jen 20 tisíc turistů z Česka.

Proč sem jezdí málo Čechů?

Proč sem tedy Češi jezdí – oproti jiným destinacím – v tak zanedbatelných počtech? Vždyť v roce 2008 jich sem přijelo pouhých pět tisíc, loni jich bylo 20 tisíc. Při porovnání s osmi sty tisíci Čechy, kteří zamířili do Chorvatska, je to směšný počet. „Možná neznalost, obava z neznámé destinace, roli mohou hrát i mírně vyšší ceny oproti Egyptu nebo Tunisku,“ krčí rameny v cestovních kancelářích.

V Maroku se přitom není čeho bát. Kvalita dovolenkových středisek je až překvapivě vysoká. A našince v nich často překvapí evropský styl života. Jako třeba v letovisko Agadir. Na pobřeží Atlantiku leží město evropského rázu – s deset kilometrů dlouhou pláží a moderními hotely, ve kterých letní sezona startuje už na začátku března.

Foto: www.pavillondugolf-marrakech.com

V Maroku najdete i luxusní hotelové resorty evropského střihu. S úrovní služeb, která mnohdy evropské hotely ještě převyšuje.

Evropskou podobu Agadiru má na svědomí zemětřas

Evropský ráz má v případě Agadiru „na svědomí“ zemětřesení, které tu proběhlo poslední únorový den v roce 1960. Jeho síla sice nedosáhla ani šesti stupňů Richterovy stupnice, ale epicentrum otřesů bylo přímo pod starobylou medinou. Většina staveb ve městě se proto zhroutila a pod troskami zemřelo asi 15 tisíc lidí.

Kam jinam vyrazit v létě?

Na troskách původního Agadiru pak bylo v následujících letech vystavěné nové moderní a evropské město. Medinu se sice podařilo obnovit a i dnes do ní můžete vyrazit za nákupy a smlouváním, zkušení cestovatelé se ale shodují, že její kouzlo je pryč. „Pokud ale dáváte přednost klidné dovolené na vyšší úrovni, pak Agadir oceníte,“ shodují se znalci.

Foto: archiv autora

Do drtivé většiny mešit se jako nevěřící člověk nedostanete.

Maroko na druhou - Fés

Přesným opakem Agadiru je Fés. „Tak marocké, že už maročtější být nemůže,“ chtělo by se říct. Místní medina Fes al-Bali je po právu zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO a podle odhadů v ní i dnes žije 150 tisíc lidí. „A každý z nich je rozený obchodník,“ dodávají s úsměvem průvodci. Koření, kožené výrobky, tepané drobnosti i větší předměty, bižuterii, čaj a spoustu dalšího tady seženete za pár drobných – pokud tedy umíte dobře smlouvat.

Přes krámky přeplněné vším možným (i nemožným) se prochází i v okamžiku, kdy se rozhodnete na vlastní oči spatřit slavné koželužny Derb Chaouwara. Ty jsou cítit už z veliké dálky, dostat se k nim, respektive na střechu domů v okolí, je ale bez místního průvodce (a patřičného bakšiše) skoro nemožné.

Citlivkám vstup zapovězen – aneb vítejte v koželužně!

Investice pár drobných se ale vyplatí – průvodce vás obvykle vybaví snítkou čerstvé máty, protáhne přes obchůdky svých známých – kde vás ponouká, abyste si něco pořídili – na střechy domků, ze kterých je výhled na různobarevné kádě plné hovězích kůží. Citlivým nosům pravděpodobně nepomůže ani máta u nosních dírek a budou se snažit co nejrychleji dostat pryč – pach holubího trusu a kravské moči, tedy látek, které se používají k tradičnímu vydělávání kůže, je opravdu intenzívní.

Mimochodem, právě ve Fésu leží nejstarší dodnes fungující universita na planetě – vznikla už v roce 859 při Kairouánské mešitě a platí za jedno z center vzdělanosti severní Afriky. Do samotné mešity se pak prý vejde asi 20 tisíc věřících. Prohlédnout její interiéry vás ale jako nevěřícího místní nenechají.

Foto: ESO travel

Náměstí Djemma el Fna v Marrákeši – jeden ze symbolů celého Maroka. Tady nakoupíte i ochutnáte místní speciality.

Marrákeš – mají tu náměstí, kde seženete cokoli

Maroko má na seznamu UNESCO kromě Fésu ještě jeden „zářez“ – a tím je stará medina v Marrákeši. Tohle město na úpatí Vysokého Atlasu bylo jedním z hlavních obchodních center celé Afriky. A na jeho podobě je to dodnes znát. Symbolem města je mohutná mešita Koutoubia s vysokým minaretem – založená už na konci 12. století. Ani do té vás ale nepustí.

Nasát atmosféru Marrákeše ale můžete na jiném místě – na náměstí Djemma el Fna, obrovském tržišti a jevišti pro pouliční umělce v jednom. Zvláštně to tady voní, člověk se co chvíli otáčí za divnými zvuky a za lidmi, kteří mají okolo krku hady nebo na rameni opičku. Nejlepší výhled na tohle náměstí, které ožívá se soumrakem a na jehož trhu seženete opravdu všechno, je z teras kaváren v domech, které jsou okolo něj. A pokud nemáte chuť na tradiční velmi sladký mátový čaj, dejte si za pár drobných čerstvý pomerančový džus. Je výborný!

Inzertní sdělení: Vydejte se do Maroka!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů do Maroka:

Užijte si luxus pětihvězdičkového hotelu, který byl v roce 2006 prohlášený za nejlepší golfový resort v Africe. Ideální místo pro gurmány a labužníky – vaří tu totiž michelinský kuchař.

Užijte si dovolenou v Maroku, v hotelu postaveném v marockém stylu uprostřed palmové zahrady. Dopřejte si masáže, lázně, ale i hraní golfu na jednom z nejlepších hřišť na severu Afriky.

Poznejte památky z dob starověkého Říma, ze sultánských časů, vydejte se po stopách obchodu s otroctvím, zjistěte, jak žijí nespoutaní Berbeři, a jak vypadají drahokamy oáz v poušti.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o ”zakázaných” místech, o nejluxusnějších letoviscích Evropy nebo o skvělých lokalitách pro šnorchlování. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán

Anketa

Byli jste už někdy na dovolené v Maroku?
Ano, a vrátil/a bych se tam.
29,5 %
Ano, ale znovu tam nechci.
3,5 %
Ne, ale Maroko mě láká.
54,5 %
Ne, a ani tam nechci.
12,5 %
Celkem hlasovalo 376 čtenářů.

Co v Maroku ochutnat?

Maroko je pro Evropana pořádná exotika a platí to i pro marockou kuchyni. Přesto existuje pár pokrmů, které si našly cestu už i do naší kuchyně a které mají původ právě v Maroku. Které to jsou?

Kuskus, cous-cous

Krupice z tvrdozrnné pšenice pochází pravděpodobně z oblasti severní Afriky a s jejím vznikem je ponejvíce spojováno právě Maroko. Tady se ale kuskus nevyrábí průmyslově, ale velmi často ještě tradičním způsobem, který je zdlouhavý, ale místním ženám to nevadí – proberou během odpoledne všechno „důležité“.

Receptů na marocký kuskus jsou desítky – a pro všechny platí, že je jednoduchý na přípravu, ale minimálně pro Evropana náročný na ingredience. Mezi ingrediencemi se pravidelně objevuje máta, pasta harissa, sušené meruňky, piniové oříšky, šafrán nebo zázvor.

Mátový čaj

Marocký mátový čaj je sladký a úplně jiný, než jaký si připravíte v Česku z pytlíku. Proč? Protože do něj patří čerstvá máta kadeřavá a nikoli máta perná, a je smísený s trochou zeleného, případně černého čaje (recepty se různí). Některé postupy uvádějí, že by mělo do tohoto čaje přijít i pár nitek šafránu. Marocký mátový čaj by se měl nalévat z výšky – vznikne trochu pěny, která je žádaná.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám