V průlivu, který odděluje Atlantik od Pacifiku, silný vítr, velké vlny a ledovce od 17. století zavinily smrt asi 10 000 námořníků. Rychlost větru tam dosahuje až 100 kilometrů v hodině, tak není divu, že se v něm potopily již stovky lodí.

José Aguayo má rok pracovat v jedné z nejnehostinějších mořských oblastí světa.

José Aguayo má rok pracovat v jedné z nejnehostinnějších mořských oblastí světa.

FOTO: Sebastian Silva, ČTK

Šestatřicetiletý Chilan Aguayo přišel do nehostinné oblasti dobrovolně před pár měsíci a strávit by tu měl rok. Na malém ostrůvku, kde není žádný strom a jediné dvě budovy jsou tam maják a kaple, ale není úplně sám. Žije tam s ním manželka a dvě děti — Vicente (11 let) a Montserrat (pět let).

Povyražením jsou pro rodinu v letním období návštěvy turistů. „Dosud sem přijelo asi 4000 návštěvníků a všichni se ptají, jak se můžu pořád tak usmívat," říká José Aguayo. Tvrdí, že nejsou úplně odříznuti od světa: mají satelitní připojení i internet. Děti se prý nenudí, když je hodně špatné počasí, vyhrají si na herní konzoli.

S dětmi ze sousedství si sice hrát nemohou, přesto se Aguayovi potomci prý nenudí.

S dětmi ze sousedství si sice hrát nemohou, přesto se Aguayovi potomci prý nenudí.

FOTO: Sebastian Silva, ČTK

Letos v lednu uplynulo 400 let od objevení Hornova mysu Holanďanem Willemem Schoutenem, který ho pojmenoval po svém rodném městě Hoornu. Počet lodí proplouvajících touto oblastí výrazně klesl po roce 1914, kdy byl otevřen Panamský průplav. Dnes je divoký Drakeův průliv využíván zejména dobrodruhy mezi jachtaři.