Hlavní obsah

Státní svátek 28. října Pražané oslavili v památkách

Právo, Petr Janiš

Takřka neuvěřitelný zájem projevili Pražané a návštěvníci metropole o Sněmovnu, Senát, Kramářovu vilu a rezidenci pražského primátora, které se o státním svátku 28. října otevřely zdarma.

Foto: Profimedia.cz

Strakova akademie a Kramářova vila na Malé Straně

Článek

Počasí přálo procházkám. Mnozí však podupávali v mnohastupech, aby si mohli zdarma prohlédnout památky. Průvodkyně Pražské informační služby, které poskytovaly výklad, byly na roztrhání a jen stěží si našly chvilku oddychu.

Několikasethlavá fronta zájemců se od Kramářovy vily táhla k zastávce tramvaje Chotkovy sady. „Když už jsme tu, vystojíme to,“ shodovali se návštěvníci téměř unisono. Jen málokdo se otočil a odešel.

Vila byla dokončena přesně před sto lety, roku 1914. Nechal ji postavit pozdější první československý předseda vlády, rusofil Karel Kramář jako neobarokní a částečně secesní. Dnes vila slouží premiérovi jako rezidence. Vedou se v ní zásadní politická jednání, míří sem světoví státníci. Jde už o tradici, stejně si počínali předchůdci Bohuslava Sobotky v čele vlády.

Kramářova vila za minulého režimu zchátrala, v 90. letech prošla náročnou rekonstrukcí. Návštěvníci díky ní i dnes mohou obdivovat ojedinělé interiéry, byzantské dekorace a třeba původní krásná kachlová kamna. Naposledy se vila otevřela veřejnosti letošního 8. května a přišlo přes 2200 lidí.

Z vily do rezidence

K politickým rozhovorům či k formování vizí, jak rozvíjet město, slouží rezidence pražského primátora na Mariánském náměstí. Rezidence primátora se veřejnosti otevřela naposledy před rokem, 28. října 2013, a navštívilo ji tehdy přes tisíc turistů. Vítal je tehdy sám primátor Tomáš Hudeček, aby ukázal, že magistrát je otevřenou radnicí.

Letos Hudeček 28. října v rezidenci návštěvníky nevítal. Fronty se netvořily, ačkoli zájem nebyl malý. Hostesky ve vchodu příchozím rozdávaly papírky s časem, v kolik hodin se mají dostavit na dvacetiminutovou prohlídku prvního patra. Primátorský byt ve vyšším poschodí zůstal tentokrát před zraky veřejnosti skryt, a to „z technických důvodů“, jak říkaly průvodkyně.

Foto: archiv hlavního města Prahy

Interiér rezidence pražského primátora

Stavba rezidence pražského primátora na místě asanovaných domů vedle městské knihovny rovněž souvisí se vznikem Československa. Rezidence totiž byla darem městu. Věnovala ji v roce 1928 Pražská městská spořitelna městu k 10. výročí vzniku samostatného státu.

Za strohou fasádou se skrývají přepychové interiéry, vyzdobené ve stylu art deco. Rezidenci navrhl architekt Františka Roitha (mj. autor budovy ČNB Na Příkopě). První a druhé patro se rozkládá za celým průčelím městské knihovny na Mariánském náměstí s alegorickými sochami Ladislava Kofránka.

Ve druhém patře je umístěn primátorský byt. Ačkoliv o tom mnozí uvažovali, jediným primátorem, který zde skutečně bydlel, byl Karel Baxa, který stál v čele metropole po první světové válce 19 let, do roku 1937.

Mnozí turisté projevili zájem také o téměř hodinové prohlídky malostranských paláců, v nichž sídlí Senát i Sněmovna.

Reklama

Výběr článků

Načítám