Při vysokých teplotách se špatné pití projeví výrazněji. Kromě popsaných jevů může zhoršit i fyzickou a duševní výkonnost, včetně schopnosti se soustředit. Nedostatek tekutin zvyšuje také riziko infekcí močových cest, zejména u žen, jež k nim bývají náchylnější, stejně jako nebezpečí vzniku ledvinových či žlučových kamenů. Mnoho Čechů pracujících v zemích severní Afriky řešilo po návratu domů problémy s těmito kameny, které byly důsledkem špatného pitného režimu ve zdejších vedrech.

Potřebné množství tekutin je pro chod našeho organismu velmi důležité. Počínaje trávením, přes cirkulaci tělesných tekutin až po látkovou výměnu v buňkách. Voda tvoří 50 až 60 procent naší celkové hmotnosti. Pokud její množství výrazněji klesne, může to zbytečně komplikovat řadu tělesných pochodů.

Kardiaci, pozor na horko

V déle trvajícím horkém počasí stoupá u kardiaků pravděpodobnost vzniku problémů. Krev zhoustne a její cirkulace představuje pro méně výkonné srdce větší zátěž. Se změnou těchto vlastností a horším oběhem narůstá i riziko výskytu krevní sraženiny, tedy hlavně infarktu a mrtvice.

Pro seniory může být zmíněná situace ještě nebezpečnější, neboť u nich často vyhasíná pocit žízně. V letním parnu by tedy měli pít přesně přichystané množství vody. Kromě únavy či bolestí hlavy se při absenci tekutin vyskytnou i vážnější problémy. Hůř dýchají, někdy se projeví také určitá duševní zmatenost.

Když se potíže dál prohlubují, nastoupí křeče a někdy dokonce upadnou do bezvědomí. Pokud lékaři jejich stav okamžitě neřeší, mohou i zemřít.

Ani vhodné tekutiny pleť nezlepší

Ne všechny tekutiny jsou ale v létě vhodné. Přednost by měly dostat hlavně čistá voda, bylinné čaje, zeleninové a ovocné šťávy, které si připravíme v odšťavňovači, případně hodně naředěné ovocné džusy.

Výživoví odborníci dlouhé roky doporučovali vypít dva až dva a půl litru denně. S tím, že půl litru tohoto množství lze získat z polévek, ovoce či zeleniny. Do této bilance naopak nelze započítat kávu, alkohol i silný čaj, protože mají močopudné účinky a snadno způsobí, že víc tekutin vyloučíme, než přijmeme.

Ovoce je částečným zdrojem tekutin. Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Ony dva litry musíme brát jako orientační údaj. Metrákový muž vypije víc než padesátikilová žena, nemluvě o patnáctikilovém dítěti. Jiné množství vody budeme potřebovat v chladných dnech, jiné ve vedrech nebo při sportovních výkonech.

Dobrým vodítkem se stává barva moči. Tmavá znamená, že pijeme málo, téměř bezbarvá říká, že to naopak přeháníme. A takových lidí přibývá. Nalijí do sebe tři a více litrů denně, čímž zbytečně zatíží ledviny. Někteří tak zahánějí pocit hladu, řada žen se zase domnívá, že si zlepší pleť. Studie, které by doložily nějaké zásadní efekty, neexistují.

Únava může za čtvrtinu nehod

V létě jezdí hodně Čechů na dovolenou autem. Třeba do Chorvatska jich vyrazí každý rok na 800 tisíc a cestu se většinou snaží zvládnout na jeden zátah. Tím spíš je důležité, aby dost pili a odpočívali (každé dvě hodiny nebo každých 180 km mají zastavit a protáhnout se).

Únava se totiž podílí na 20 až 25 procentech nehod. Nejrizikovější se stává doba mezi druhou a čtvrtou ráno. Útlum se objevuje také mezi dvanáctou a třetí odpoledne.

Na cestu bývá nejpraktičtější balená voda, ve vedru se osvědčila také minerálka, která doplní vypocené látky. Příliš vhodné však nejsou sladké limonády. Žízeň moc nezahánějí – často ji spíš zvětší. Obsahují-li kofein či jiné povzbuzující látky, mohou krátkodobě zlepšit pozornost, ale dlouhodobě únavu neřeší. Je to podobné jako u silné kávy, která na chvíli povzbudí, ale pak se stejně dostaví přirozený útlum. Celý problém vlastně jen odsouvají a prohlubují.

Klimatizace vysušují sliznice

„Pokud jde o minerálky, lidé s hypertenzí a chorobami krevního oběhu si musí hlídat obsah sodíku,“ upozorňuje MUDr. Bohumil Ždichynec, internista a kardiolog z Prahy. „Když je ho v nápojích a jídle příliš, zvyšuje krevní tlak. Naopak příznivě působí hořčík, a to jak na stěny cév, tak i na činnost srdce. Proto by pacienti s cévními nebo srdečními chorobami měli dávat přednost minerálkám s nízkým obsahem sodíku a vyšším množstvím hořčíku.“

Pokud v autě používáme klimatizaci, nepotíme se, ale vzduch, který z ní fouká, nám vysušuje sliznice dýchacích cest. Ještě daleko výrazněji se s tímto problémem setkáme v letadle. „Když dostatečně nepijeme, může v suchém prostředí kabiny dojít k dehydrování organismu a zahuštění krve,“ říká profesor MUDr. Zdeněk Zadák, internista z Hradce Králové. „Tím se zvýší i náchylnost ke vzniku sraženin a trombóz.“

Tento sklon podporuje i samotné dlouhé sezení. Hradecký lékař doporučuje vypít sklenici vody každou hodinu letu, vyhýbat se alkoholu a občas se projít v uličce mezi sedadly. To platí hlavně při dlouhých letech a pro lidi, kteří mají k těmto problémům sklon kvůli křečovým žilám či jiným potížím s krevním oběhem.

Jen co si sami otevřeme

Pít na cestách balenou vodu je praktické i bezpečné, zejména v exotických krajích. V hotelech bychom měli chtít vodu v láhvi, kterou sami otevřeme, nebo to před námi udělá číšník. Pít z kohoutku, případně si nechat vsypat do nápoje kostky ledu, není rizikové jen ve zmíněných zemích a v Egyptě, ale také v některých oblastech Tuniska, Řecka, Kanárských ostrovů a Mallorky.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) není úplně bezpečné ani populární Chorvatsko.

Pít na dovolené balenou vodu je vždy bezpečnější.

Pít na dovolené balenou vodu je vždy bezpečnější.

FOTO: Profimedia.cz

Že nejde o zanedbatelný problém, napovídají statistiky Světové zdravotnické organizace: průjmy vyvolané pitím nevhodné vody postihnou 20 až 50 procent cestovatelů. Někdy však zmíněné potíže způsobí jenom změna bakteriálního prostředí a jiné složení vody.