Z jedné strany nenápadný kopec, z druhé lom Zlatý kůň a Houbův lom. Právě v něm je nepatrný vstup do Koněpruských jeskyní... Ale začněme pěkně od začátku, protože toto místo má opravdu co nabídnout.

Jeskyně je plná chodeb a komínů.

Jeskyně je plná chodeb a komínů.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Český kras tvoří prvohorní mořské usazeniny. O jeho členitý povrch se zasloužila převážně řeka Berounka. Bude to znít možná neuvěřitelně, ale v Českém krasu jeskyňáři evidují 680 jeskyní, od rozsáhlých komplexů až po ty malinké — dalo by se říct síňové jeskyňky. Samozřejmostí je ochrana Českého krasu, a to nejen kvůli jeho archeologickým a paleontologickými nalezištím, ale i kvůli neukázněným turistům.

Koněpruské jeskyně zvenčí.

Koněpruské jeskyně zvenčí.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Samotné Koněpruské jeskyně vytváří voda v rozpustných horninách. Podle odborníků mohou být staré několik desítek miliónů let. Jeskyně mají tři patra, do spodního se návštěvníci nedostanou, ve středním patře je čeká nejdelší procházka a vrchní patro patří středověké mincovně.

Zraněný objevitel 

Procházka dlouhá něco přes 600 metrů začíná v Zářijové jeskyni. I v parném létě je dobré si s sebou vzít teplejší oblečení, protože během hodinové prohlídky vám může začít být docela chladno. Kousek od vstupu průvodce upozorňuje na tamní raritu — neptunické žíly vzniklé ještě pod mořskou hladinou.

Prohlídky probíhají v určený čas a trvají hodinu.

Prohlídky probíhají v určený čas a trvají hodinu.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Většina prostor a síní v komplexu má své patrony, kteří je objevili nebo se podíleli na jejich výzkumu. Návštěvníci procházejí po perfektně upraveném a osvětleném chodníku. V úzkých uličkách člověk neví, jestli se má dívat pod nohy nebo raději pečlivě sledovat nádherně osvětlené krápníky, záhyby a otvory. S trochou fantazie připomínají jejich tvary ledacos. Nelze opomenout jedno důležité upozornění: Pozor na hlavu!

Největší krápník připomíná hromadu kamení.

Největší krápník vypadá jako hromada kamení.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po prohlédnutí síně U Varhan, kde krápníky rostou všemi směry, přes Vánoční síň se dostanete do Marešovy síně. Za dveřmi je tzv. Objevná chodba. Jak název napovídá, byla tam v roce 1950 jeskyně objevena odborníky. Po jedněch z mnoha schodů pak cesta klesá do Letošníkové propasti, kde se zranil jeden z jejích objevitelů.

Růžice i jezírko

Jednotlivé místnosti a patra jeskyní jsou propojená nejen chodbami, ale také komíny, které příchozí pochopitelně zkoušet nemohou. Jedním takovým komínem bylo v roce 1950 znovu objeveno horní patro a mincovna. Do té se návštěvníci dostanou po točitých schodech poté, co projdou Proškovým dómem.

V jeskyni se našlo mnoho kosterních pozůstatků.

V jeskyni se našlo mnoho kosterních pozůstatků.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zmíněný dóm má hned několik nej. Koněpruské růžice, Leknínové jezírko a hlavně největší krápník v Čechách. Turistu v tu chvíli může napadnout, že si z něj průvodce dělá legraci. Před ním je totiž asi třímetrová hromada kamenů, která se ani vzdáleně nepodobá krápníku odborně nazývanému stalagmit. Příroda je však nevyzpytatelná.

Předposledním dómem je ve středním patře Pustý dóm. Za zmínku stojí především proto, že v něm uvidíte kopie mnoha nalezených kosterních pozůstatků. Nejstarší je čelist opice makaka stará asi 650 000 let, ale i obratle a žebra člověka staré asi 13 000 let. Originály jsou k vidění v Národním muzeu.

Středověká mincovna fungovala zřejmě v 15. století.

Středověká mincovna fungovala zřejmě v 15. století.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po dalších desítkách metrů se už trochu vychladlí návštěvníci zahřejí při výstupu po zmíněných schodech do horního patra. Když je turista zdolá, odmění ho svým pohledem středověká žena v mincovně — pochopitelně figurína. Průvodce tu návštěvníky vyzývá, aby šli naproti štěstí v lásce tím, že se pokusí hodit minci do připravených nádob pod nohama oné ženštiny. Povede se to ale málokomu.

Mincovnu nikdy neodhalili 

V mincovně si kromě hodu mincí mohou zájemci prohlédnout také prostory, kde v 15. století pracovali penězokazci. Našly se tam odstřižky měděných plechů, polotovary falešných mincí, nástroje nebo mincířský štok. Falzifikáty pravděpodobně napodobovaly mince Jiřího z Poděbrad.

Jedna z figurín dokonce ukazuje, jak se podvodníci do jeskyně dostávali. Nutno podotknout, že mincovna zřejmě nebyla nikdy odhalena, když tedy nebereme v potaz objevitele ve 20. století.

Hned naproti jeskyně je fungující lom.

Hned naproti jeskyni funguje lom.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Mincovnou prohlídka končí, lidé plní zážitků a zasaženi ostrým světlem po výstupu, sedají na připravené lavičky, aby načerpali sílu třeba na naučnou stezku, která cestovatele provádí okolím.

Krásnou asi hodinovou procházku lze vřele doporučit. Na kopci je možné vidět nejen celé okolí, ale konkrétně také protější Velkolom čertovy schody, kde stále probíhá těžba. Po seběhnutí k tomuto lomu pak vidí turisté Koněpruské jeskyně zvenčí. Stačilo vlastně docela málo a těžba pohltila i je.

Lom Kobyla nabízí místo třeba na piknik.

Lom Kobyla nabízí místo třeba na piknik.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Naučná stezka Zlatý kůň následně vede po loukách přes hlavní silnici až k lomu Kobyla. Uprostřed skal se tam rozprostírá romantická mýtina přímo vybízející k pikniku. Odvážnější turisté mohou odhalit útroby jeskyně, která je tam přístupná. Chodbou ve skále se pak dostanou na hlavní silnici a zpět na parkoviště u jeskyní. Tam výlet obvykle končí.