Tádž Mahal nechal postavit indický císař Mogul Šáhdžahán své manželce Mumtáz, která zemřela 17. června 1631 při porodu čtrnáctého dítěte. Mauzoleum, jehož barva se mění podle postavení slunce, bylo v roce 1983 zařazeno na seznam kulturních památek UNESCO. V roce 2007 ho zvolili hlasující v internetové anketě za jeden z novodobých divů světa.

Modrý Tádž Mahal

Modrý Tádž Mahal

FOTO: fotobanka Profimedia

Tádž Mahal při západu slunce

Tádž Mahal při západu slunce

FOTO: fotobanka Profimedia

Šáhdžahán byl na konci života uvězněn svým synem v Červené pevnosti a zbaven moci. Říká se, že kdyby neztratil moc nad svojí říší, naproti mauzoleu by postavil podobné pro sebe z černého mramoru, aby ladil s bílým mramorem Tádž Mahalu, symbolu žalu a ztráty.

Tádž Mahal - obraz ráje na zemi, je působivý nejen svou symetrií, ale i svou jednoduchostí a zářivou bílou barvou.

Tádž Mahal

Tádž Mahal

FOTO: fotobanka Profimedia

Jednoduché a abstraktní ozdoby jsou v souladu s koránem. Malá zdobnost snad umocňuje působnost paláce. Bílý mramor je intarzovaný 20 druhy vzácných drahokamů a polodrahokamů. Stavba trvala 20 let, podílelo se na ní 20 000 lidí.

Tádž Mahal je prý nejkrásnějším příkladem mogulské architektury, stylu, který spojuje indické, perské, turecké a islámské vlivy.

Drobné ornamenty zdobí celý Tádž Mahal.

Drobné ornamenty zdobí celý Tádž Mahal.

FOTO: fotobanka Profimedia

Kvůli znečištění prostředí začal mramor žloutnout. Pro navrácení běloskvoucí barvy prochází stavba pravidelně bahenní kúrou - celý objekt se pokryje bahnem, sesychající vrstva vytáhne nečistoty a následně se opláchne. Takovýto proces Tádž Mahal absolvoval již v roce 2002.

Ročně mauzoleum u řeky Jamuny navštíví asi tři milióny turistů, kteří z ekologických důvodů musejí parkovat asi tři kilometry od hrobky, k níž je doveze autobus na elektrický pohon či kočár tažený koňmi.