Než však skočíte po pile nebo sekeře, ujistěte se, že vaše zahrada splňuje podmínky pro volné pokácení dřevin. Zahrada je v materiálech ministerstva definována jako „veřejnosti nepřístupný, stavebně oplocený pozemek u bytových a rodinných domů v zastavěném území obcí“. Všechny tyto vlastnosti musí zahrada splňovat současně.

Za zahradu podle novely vyhlášky nejsou považovány např. pozemky v zahrádkářských osadách, přestože v nich trvalý pobyt osob není vyloučen, a také zahrady ohraničené pouze živým plotem.

Památné a jinak významné stromy

Ačkoli se možnost kácení stromů na vlastním pozemku značně uvolnila, existují výjimky, kdy jen tak kácet stále nelze. Týkají se dřevin, jež jsou součástí významného krajinného prvku či stromořadí, anebo jsou vyhlášeny jako památný strom. Speciálně památný strom lze kácet jen ve veřejném zájmu, například je-li v havarijním stavu.

Vydržte do vegetačního klidu

Ačkoli vám od 15. července již nikdo nemůže mluvit do záměru pokácet strom na vlastní zahradě, měli byste respektovat alespoň přírodní zákonitosti.

Je obvyklé, že se stromy kácejí v období vegetačního klidu, který začíná od 1. října a končí 31. března. Kácet v této době je i praktičtější, protože stromy jsou bez listů a tedy lehčí. Také nejsou už plné mízy, čili vlastní práce je čistší.

V době vegetačního klidu především však neponičíte hnízda ptáků na stromě a nevyrušíte je při hnízdění nebo při péči a mladé, což je trestné. (Zákon zakazuje úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků, vyrušovat ptáky zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pozn. red.)

Kolik to stojí
Pokud si netroufáte pokácet strom sami, můžete se obrátit na specializované firmy. Ty si mohou účtovat částku od 500 korun za strom, až po několik desítek tisíc, v závislosti na obtížnosti zákroku. Obzvláště v rizikových případech, kdy například korunou stromu prochází dráty elektrického vedení, nebo se příliš naklání nad dům nebo jiným nepatřičným směrem atd.