Čím jsou menší, tím dříve kvetou, takže se z nich můžeme těšit od února až do konce května. Prvosenky z Himaláje dokonce kvetou ještě déle. Pro svoji jemnou krásu, vůni a skromnost, s níž kvete rok co rok na stejných místech, neboť se množí nejen semeny, ale i oddenky, si erbovní Prvosenka jarní čili Primula veris dokonce v 19. století vysloužila pověst květiny probouzející nejen jaro, ale i národ.

Vzácný kultivar oranžové prvosenky z rodiny showauriculas.

Vzácný kultivar oranžové prvosenky z rodiny showauriculas.

FOTO: Chatař a chalupář

Kouzelné petrklíče

Rostou před vaší chalupou prvosenky? Radujte se, mají kouzelnou moc. Léčitelé a mágové vidí v petrklíči magickou rostlinu, schopnou v lidech zmírnit pocity úzkosti a osamělosti a odstranit deprese. Čerstvé potěší oko, sušené vyženou kašel a ještě stihnou vygumovat případný splín. Takže, pokud potřebujete uvolnit zablokovanou energii a rozpustit smutek, zhotovte si z květů prvosenkový talisman a vložte jej pod polštář.

Ale pozor: prvosenky jsou také schopné neuvěřitelných proměn. Jen si zkuste vysadit vedle sebe dva druhy petrklíčů. Možná, že na záhonku příští rok objevíte ještě třetí, který bude jejich mixem. A to je jedno z hlavních tajemství petrklíčů: díky snadnému křížení se mohou převléci do nepřeberného množství kultivarů. Na stránkách anglických šlechtitelů prvosenek tak například najdete i neobvyklý petrklíč s oranžovými roztřepenými květy připomínajícími spíše dřípatku. Těmto zábavným primulkám se říká showauriculas.

Primula minima, naše nejmenší prvosenka.

Primula minima, naše nejmenší prvosenka.

FOTO: Chatař a chalupář

Nedají se spočítat

Na celém světě existuje tolik druhů prvosenek, že je stěží spočítají i botanici. Zdroje totiž uvádějí 550 – 700 druhů, a to ještě nemluvíme o jejich křížencích. Jedna z nejkrásnějších a nejpočetnějších skupin prvosenek je doma v Himaláji a v Číně. Evropa se může honosit jen třiceti druhy. Sedm prvosenek patří i do českého květinového pokladu. Jsou to například léčivá prvosenka jarní, Primula veris, a prvosenka vyšší, Primula elatior. Krásná je prvosenka medvědí ouško, Primula auricula. Samostatná kapitola je drobná prvosenka nejmenší. Je velmi vzácná, proto byla zařazena mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny.

Volně rostoucí prvosenku vyšší (Primula elatior) najdete na zastíněných a vlhkých horských loukách.

Volně rostoucí prvosenku vyšší (Primula elatior) najdete na zastíněných a vlhkých horských loukách.

FOTO: Chatař a chalupář

Prvosenky z hor a skalek

O prvosence nejmenší toho ví asi nejvíc Krakonoš. Patří totiž do jeho proslulých zahrádek v skalnatých kotlích a závěrech horských údolí. Primula minima tu roste v „křivolese“ zakrslých bříz ve společnosti konikleců a sibiřského česneku. Miniaturní petrklíček se vedle nich téměř ztrácí, měří jen jeden až tři centimetry. Poznáte jej podle drobných růžových květů s úzkými vykrojenými korunními plátky, které sedí na růžicích přízemních listů. Kouzelně působí na skalkách, kde musí mít chladná a vlhká stanoviště, nejlépe na kraji potůčku nebo jezírka.

Detail kultivaru prvosenky lysé.

Detail kultivaru prvosenky lysé.

FOTO: Chatař a chalupář

Za zajímavou sestřenkou prvosenky nejmenší, odolnou prvosenkou lysou (Primula auricula L.) musíte vysoko do úžlabin vápencových Karpat či Alp. Je to 5 – 20 cm vysoká rostlinka s početným, žlutě kvetoucím okolíkem na konci stvolu. I ta se na zahradách pěstuje jako skalnička. Hodí se do středně osluněných skalek i k osázení zdí. Má listy jakoby bíle poprášené moukou, což je povlak, který vylučuje jako ochranu před úpalem. Voňavé zlatožluté květy nakvétají v dubnu a květnu.

Léčivá prvosenka vyšší vytáhne až do výše 30 cm.

Léčivá prvosenka vyšší vytáhne až do výše 30 cm.

FOTO: Chatař a chalupář

Vlhkomilé himalájské petrklíče

Kvetou později nežli naše prvosenky, a to v květnu a červnu. Jejich vysoká a mohutná květenství se dobře vyjímají na březích zahradních potůčků. Krásná je například třicet centimetrů vysoká P. elatior Hill ’Grandiflora’ či exotická P. sieboldii z jihovýchodní Asie. Vzácné jsou variety s bílými květy, které u kulovitých květenství působí něžně. Pochlubit se jimi může například varieta šlechtěné prvosenky zoubkaté, P. denticulata ’Alba’. Ta je také jedna z mála zahradních prvosenek, které při dostatku vláhy nevadí slunce.

Vzrostlé tzv. himalájské petrklíče (Primula obtonica) z Číny prosperují v údolním arboretu ve Sněžném ve Šluknovském výběžku.

Vzrostlé tzv. himalájské petrklíče (Primula obtonica) z Číny prosperují v údolním arboretu ve Sněžném ve Šluknovském výběžku.

FOTO: Chatař a chalupář

Abeceda prvosenek

Podle květenství se dělí prvosenky do několika skupin. Kulovité prvosenky (P. denticulata, P. acaulis, P. pruhoniaca, P. minima) mají kulovitá květenství. Okoličnaté prvosenky se vyznačují delším stonkem, ukončeným několika květy. V zahrádkách se pěstují jejich kříženci kvetoucí mnoha různými barvami. Pod názvem aurikule se často pěstuje P. sieboldii a P. saxatilis. Patrovité prvosenky jsou poměrně choulostivé, a proto se méně pěstují. Jejich květy jsou uspořádané v několika patrech.

Hrnkové prvosenky potřebují vláhu, ale nesmí se přelít.

Hrnkové prvosenky potřebují vláhu, ale nesmí se přelít.

FOTO: Chatař a chalupář

Hrnkové primulky

Hrnkové kultivary a jejich kříženci pocházejí z jižní Evropy a Číny. Osvědčila se Primula obconica, Primula acaulis, Primula malacoides, Primula vulgaris. I v domácích podmínkách mohou kvést po několik let. Květy nasazují už od zimy, v období květu vyžadují jasné osvětlení. Hrnkové prvosenky se v období kvetení zalévají mírně, zem však musí být stále trochu navlhlá. Nesmí se přelít. I když jsou chladnomilné, v období kvetení vyžadují 12 až 15 °C, Primula obconica až 18 °C. Kultivary Primula obconica a Primula sinensis se po odkvětu mohou uchovat do dalšího roku, musíme je však po odkvětu umístit na chladné stanoviště, s maximální teplotou 18 °C. Mohou se také vysadit na severní nebo severozápadní stranu do zahrady.

Detail květu kultivaru Primula acaulis, původem z Číny.

Detail květu kultivaru Primula acaulis, původem z Číny.

FOTO: Chatař a chalupář

Víte že…

Známá česká zahradnice a botanička Josefína Kablíková z Vrchlabí (1787 – 1863) podnikala náročné cesty po Krkonoších, kde sbírala krkonošské rostliny. Její sběry, často rostliny poprvé nalezené a do té doby nikým nepopsané, se dostaly až do evropských herbářů. Na její počest botanici vytvořili rodové jméno Kablikia, náležící i části rodu Primula (Kablikia minima čili Primula minima). Tohle jméno se dnes však hodnotí jen jako synonymum.