Bazalkou proti mandelince?

Některé rostliny opravdu obsahují látky, které zabraňují různým onemocněním – řekněte, viděli jste kopřivu či přesličku s příznaky choroby? V jejich listech a stoncích je totiž vysoký obsah kyseliny křemičité, která škůdcům „nechutná“ a navíc zabraňuje napadení plísněmi. Éterické oleje či kyseliny obsažené v těchto rostlinách jsou pro některý hmyz až smrtelné.

Právě z tohoto důvodu můžeme pomocí odvarů a výluhů bojovat proti škůdcům a předcházet některým chorobám. Z jiných rostlin můžeme zase připravit zákvas, který zásobí rostliny živinami. Použití roztoků z rostlin má smysl na malých zahradách, protože šetří nejen peníze, ale hlavně půdu.

Rostliny, které budeme potřebovat, rostou všude kolem nás. Příprava roztoků z nich není složitá, potřebujete jen jedno či dvě desetilitrová vědra. Nesmí být ale kovová a musí se dát uzavřít.

Přesličkou proti houbovým chorobám

Pokud naše rostliny často trpí plísněmi a nechceme používat chemické prostředky, můžeme zkusit odvar z přesličky. V srpnu obsahuje tato planě rostoucí rostlina maximum kyseliny křemičité, která výrazně posiluje růst rostlin.

Příprava: 100 g čerstvé nebo 15 g sušené nati necháme louhovat 24 hodin v litru vody. Druhý den vše půl hodiny povaříme. Po vychladnutí koncentrát přecedíme, zředíme vodou v poměru asi 1 : 4 a postřikem ošetříme listy růží a ovocných dřevin.

Bazalkou proti mandelince bramborové

Postřik proti obávanému škůdci brambor připravíme z bazalky, která obsahuje velké množství éterických silic a olejů.

Příprava: 250 g sušené bazalkové nati zalijeme litrem 40% alkoholu a nádobu necháme stát v pokojové teplotě asi dva dny. Obsah několikrát protřepeme. Potom extrakt přefiltrujeme a přidáme do něj 10 ml tekutého mýdla. Používáme ho zředěný deseti litry dešťové vody. Aby byl zásah opravdu účinný, postřik opakujeme každých sedm až deset dní.

Hnojivo z kostivalu

Kostival obsahuje velké množství draslíku, vápníku, železa a manganu, proto z něj můžeme vyrobit kvalitní organické hnojivo. Je vhodné hlavně pro zálivku zeleniny a rostlin v nádobách, podpoří i růst dospělých rostlin.

Příprava: Nádobu s obsahem 8 l naplníme listy a zalijeme je 0,6 l vody. Aby neplavaly, je třeba je v nádobě zatížit čistými kameny. Nádobu dobře uzavřeme, abychom zabránili šíření zápachu z rozkladu, a postavíme ji na teplé místo (ne na přímé slunce). Necháme kvasit tři až čtyři týdny. Po uplynutí této doby by měly být listy shnilé a v nádobě by měla být tmavohnědá tekutina. Zákvas přesedíme přes gázu a přelijeme do čisté nádoby. Na hnojení ho musíme rozředit – 25 ml dáváme do litru vody, nejlépe dešťové. Stejným způsobem si můžeme připravit i hnojivý roztok z kopřivy.

Kopřivový výluh proti mšicím

Kopřiva obsahuje velké množství kyselin, mikroprvků a je spolehlivým zdrojem dusíku. Používáme mladé rostliny, které ještě nevytvořily květy.

Příprava: 1 kg čerstvě nasekané nati zalijeme deseti litry dešťové vody a necháme 12 – 24 hodin louhovat. Pozor, výluh nesmí začít kvasit! Potom výluh přecedíme, zbytky rostlin vyždímáme a bez ředění aplikujeme na postižené rostliny.

Vratič proti škůdcům

Vratič obsahuje v celé nadzemní části éterické oleje, třísloviny a glykosidy. Sklízí se během kvetení od července do září. Odvar z vratiče je účinný například proti roztočům na jahodníku či ostružiníku, mšicím nebo obaleči jablečnému.

Příprava: Na jeden litr výluhu potřebujeme 30 g sušených květů, které zalijeme vroucí vodou a necháme stát čtvrt hodiny. Výluh potom přecedíme a aplikujeme jako roztok na postižené rostliny. Abychom si výluh mohli připravit i na jaře, květy si nasušíme do zásoby.

Postřik z česneku

Je známo, že česnek má baktericidní a fungicidní účinky. Jeho typický pach odpuzuje hmyz, proto ho můžeme úspěšně využít v boji proti mšicím.

Příprava: 25 stroužků česneku nasekáme a zalijeme litrem vroucí vody v nádobě, která dlouho udržuje teplo. Přikryté necháme stát čtvrt hodiny, potom roztok přecedíme přes husté síto. Neředěný roztok použijeme na rostliny napadené mšicemi, postřik jednou za dva až tři týdny zopakujeme.