Rozvoj plochých střech u nás začal s nástupem funkcionalismu, kdy byla snaha ze stavby odejmout všechny zbytečnosti a zároveň úroveň technických vlastností izolačních materiálů už umožnila jejich realizaci. Plochou střechou tak nevytváříme další obestavěný prostor, který nepotřebujeme.

Jejich používání nebrání ani klimatické podmínky. Česká kotlina je se svým mírným podnebím až na výjimky horských oblastí vhodná jak pro ploché, tak i pro šikmé střechy. Samozřejmě v exponovanějších sněhových pásmech jsou výhodnější střechy šikmé.

Pásy z PVC fólie označují odborníci jako materiál budoucnosti.

Pásy z PVC fólie označují odborníci jako materiál budoucnosti.

FOTO: Dana Jakešová, Právo

Na ploché střeše se totiž drží sníh a také srážková voda dobře neodtéká. Z toho důvodu se ani plochá střecha nestaví zcela rovná. Aby se na ní nehromadila voda, musí mít i plochá střecha malý spád. Podle norem jsou to minimálně 2 %.

Základem je hydroizolace

Nejdůležitější částí ploché střechy je hydroizolace, která je nejsvrchnější vrstvou. Ta má bránit pronikání srážkové vody do dalších vrstev střechy a do obytných prostor. Nejrozšířenější jsou hydroizolační pásy na bázi PVC a nebo asfaltu. Poměrně oblíbené jsou také plechy.

Levnější a jednodušší variantou rekonstrukce může být šikmá střecha s mírným spádem na lehké konstrukci, kterou je možné postavit přímo na starou plochou střechu. LINDAB

FOTO: Lindab


Existují ještě stříkané hydroizolace, ale ty se používají pouze okrajově. U všech materiálů však platí: veškeré spoje musí být vodotěsné! Největší potenciál rozvoje do budoucnosti nabízejí pásy z PVC, které při dobrém provedení nemají prakticky žádnou slabinu. Ohrozit je může maximálně slunce. Případně ještě fakt, že nejsou příliš pohledné.

PVC fólie, nebo asfalt?

Manipulace s PVC materiály je pro stavbaře mnohem jednodušší. Každé pro má ale i své proti. PVC fólie jsou sice mnohem lehčí než asfalt, ale vyžadují od stavbařů při práci daleko větší disciplínu a přesnost, než jsou zvyklí při pokládání asfaltu. Sebemenší protržení fólie při pokládání způsobí v budoucnu zatékání do objektu a tolik nepříjemné hledání chyb a míst, kudy voda střechou vniká do objektu.

Není asfalt jako asfalt

Ploché asfaltové střechy jsou z tohoto pohledu o něco výhodnější. Zatékání do nich z důvodu nedbalosti stavbařů tolik nehrozí, při zatékání z malého otvoru se snadněji opraví. Mnohé čtenáře napadne – jenže asfalt je technologie stará třicet a více let. Jak jsou na tom současné asfaltové pásy či lepenka? Dnešní materiály na bázi asfaltu jsou zcela jinými materiály než ty, které známe z dřívějška.

Levnější a jednodušší variantou rekonstrukce může být šikmá střecha s mírným spádem na lehké konstrukci, kterou je možné postavit přímo na starou plochou střechu. LINDAB

Levnější a jednodušší variantou rekonstrukce může být šikmá střecha s mírným spádem na lehké konstrukci, kterou je možné postavit přímo na starou plochou střechu. LINDAB

FOTO: Lindab

Existuje asfaltová krytina oxidovaná a modifikovaná. Ta druhá je kvalitnější, rozdíl najdeme i v tom, jakou vložku asfaltová krytina má – může být z geotextilie nebo třeba z kovu.

Tepelná izolace a parozábrana

  • Pod vrstvou hydroizolace je izolace tepelná. Nejrozšířenější druhy tepelné izolace jsou na bázi polystyrenu nebo minerálních vln. Její tloušťka se odvíjí od více faktorů, obvykle se pohybuje mezi 100 až 300 mm.
  • Pod tepelnou izolací je ještě parozábrana. Ta zabraňuje pronikání a kondenzaci vodní páry z obytné části do tepelné izolace, a tím i poškozování konstrukce. Kvalitně provedená parozábrana umožní, že na střechu nebudeme muset desetiletí sáhnout, což je samozřejmě největší přání každého stavebníka.
  • Celé toto souvrství je pak podepřeno nosnou konstrukcí, např. železobetonovou deskou či dřevěnými trámy.

Hitem jsou zelené střechy

Existuje ještě další možnost kotvení – tzv. gravitační. Hydroizolace je v tomto případě přitížená kačírkem (drobnými hladkými kamínky), které zároveň plní funkci ochrany proti UV záření.

Specifickou formou ploché střechy může být ještě zelená střecha. Ta může být buď extenzivní (tj. menší vrstva, která roste v podstatě sama a nevyžaduje prakticky žádnou údržbu), nebo intenzivní (vrstva je větší a vyžaduje údržbu a závlahu). Intenzivní zelená střecha může sloužit i k relaxaci. U zelených střech přibývá do její skladby navíc ještě drenážní vrstva pro odvod přebytečné vody.

Pravidelná údržba je nutná

I klasická plochá střecha však vyžaduje údržbu, spočívající v pravidelném čištění odpadních vpustí, případně včasném odhalení drobných poškození, která by mohla vyústit ve větší problém.

  • Největší úskalí a zdroj poškození většiny svrchních izolací pochází od slunečního záření. Důležitou součástí ploché střechy je tedy nějaký druh ochrany před tímto zářením. Může to být nátěr, zásyp drobným kamenivem (kačírkem), dlažbou, nebo dřevěným roštem v případě pochůzné střechy.

Zátěž z minulosti

I přes nejrůznější technologické pokroky je nedůvěra v rovné střechy stále poměrně značná. Může za to především ne vždy zdařilé kutilství z let nedávno minulých. Používal se nekvalitní materiál a stavebníci byli jen minimálně seznámení s tím, jak rovnou střechu v souladu s tehdy známou technologií dobře zaizolovat. Střechy byly špatně postaveny a stejně amatérsky se pak opravovaly. Současný stav starší střechy tudíž může být dost neutěšený. Co s tím?


Plochá střecha musí mít spád alespoň 2 %, jinak se na ní bude hromadit voda. Při špatném provedení střechy může voda zatéct až do interiéru hned při prvním dešti.

Plochá střecha musí mít spád alespoň 2 %, jinak se na ní bude hromadit voda. Při špatném provedení střechy může voda zatéct až do interiéru hned při prvním dešti.

FOTO: Dana Jakešová, Právo

Kdy ještě střechu, do níž zatéká, opravovat, a kdy ji strhnout a začít se stavbou střechy úplně nové?

Odpověď není vůbec jednoduchá. Každé zatékání do ploché střechy lze totiž vyřešit. Je ale otázka, jestli je to vhodné z toho důvodu, když je např. poškozená i konstrukce pod střechou a bylo by jednodušší odkrýt střechu kompletně.

Jak najít trhlinu

V mnoha případech postačí jenom oprava. Kdo někdy opravoval zatékání do rovné střechy, potvrdí, že když se vše podaří citlivě vyřešit, může to být oprava na dlouhé roky poslední.

  • Nejdůležitější je najít trhlinu, kudy do domu zatéká. Dobrým pomocníkem může být jakákoli barevná tekutina, kterou na střechu vlijeme a pak sledujeme, kudy vtéká do objektu. Lze tak vcelku jednoduše specifikovat místo závady. Při jednoznačném zjištění, kudy do domu zatéká, je oprava jednoduchá, a to jak při použití asfaltu, tak při použití PVC.
  • Tam, kde je potřeba vybudovat střechu v podstatě celou novou (to se týká často panelových domů), musíme počítat s nemalými náklady. K ceně nové střechy je totiž potřeba přičíst ještě likvidaci té staré. Levnější a jednodušší variantou může v tomto případě být šikmá střecha s mírným spádem. Její konstrukci lze totiž bez problému postavit přímo na starou poškozenou plochou střechu.

Spolupráce s profesionály se vyplatí

Ať už je před námi rekonstrukce či budování zcela nové střechy, je určitě lepší přenechat tuto práci odborníkům. Zvláště střechy z PVC fólií totiž vyžadují dodržování přesných technologických postupů.

Proto firmu, které práci svěříme, vybíráme pečlivě. Určitě si o ní zjistíme reference. Ostražití buďme také u obsahu Smlouvy o dílo, kterou budeme s firmou uzavírat. Zvlášť pečlivě zkontrolujeme pasáž o případných zárukách a reklamacích.

Kontrola prací ušetří peníze i starosti

Průběh prací si zkontrolujeme přímo na stavbě. Co si ohlídáme především?

  • Je materiál dodaný na stavbu skutečně ten, který je určen v projektu? Není poškozený?
  • Kontrolujeme samotnou realizaci, ideálně po položení každé vrstvy střechy.
  • Změříme, jestli je dodržený předepsaný spád.
  • Než dílo převezmeme definitivně, vyzkoušíme funkčnost střechy. Stačí na ni hadicí nastříkat vodu – tak se snadno dozvíme, zda na střeše nezůstává stát voda nebo někde rovnou nezatéká.

Vyrobeno ve spolupráci s firmami K4 Architects & Engineers a SYNER.