Test autobusu Isuzu Novo

Isuzu je japonská automobilka, která vyrábí pick-upy, lehká a střední nákladní auta a také autobusy. V Česku je oficiální dovozce přítomen již řadu let, přesto lidé značku málo znají a často si ji pletou s další japonskou automobilkou – Suzuki. Vyzkoušeli jsme řadu Novo, což je autobus pro 27 cestujících a posádku (řidič stevard(ka)). Velikostně jde o střední velikost (midi), takže jde o ideální autobus na střední vzdálenosti. Do Chorvatska s ním nemá smysl jezdit, na výlety (třeba školní či zaměstnanecké) do vzdálenosti zhruba 300 kilometrů je to takřka ideální řešení.

Během cesty na hoškovické letiště jsme zkusili luxusně vypadající černé sedačky, čalouněné kombinací látka/kůže. Prostor pro nohy je příjemně velký, samotné sedadlo je polohovatelné i posouvatelné, takže se na nich cestující budou cítit příjemně. Snad jediným problémem byly efektně vypadající, výrazně tvarované bočnice. Pokud si do sedačky sedne šířkou mírně nadprůměrný cestující, budou ho vystouplé bočnice trochu tlačit.

Autobus má kompaktní rozměry, na délku měří pouhých 7,2 metru, je široký 2,2 metru a vysoký je 3,3 metru. Jak již bylo řečeno, kromě posádky si dovnitř sedne 27 lidí, dalších deset v autobuse může jet „na stojáka“. Před první řadou sedadel nechybí otvor na nápoje, nám ale půllitrový papírový kelímek při průjezdu jednou ostrou zatáčkou „ulétnul“ a vylil se. Každý cestující má dále k dispozici malé horní schránky a ovladače individuálního osvětlení a větrání. Což je samozřejmě u moderních autobusů nezbytný standard.

Celkové pohodě na palubě napomáhá tichý 5,2 litrový vznětový čtyřválec, který má už v nízkých otáčkách k dispozici velký točivý moment – 513 Nm od 1600 otáček. Nástup je lineární s postupným gradováním ve vyšších otáčkách (myšleno do 3000 ot./min.), kdy Isuzu Novo až nečekaně ochotně zrychluje, zvyšuje se ale i spotřeba paliva. Obecně bylo lepší řadit nejpozději ve dvou tisících, kdy jinak dobře utlumený motor přestával být tichý. Spotřeba se pohybuje kolem 20 litrů na sto ujetých kilometrů, nádrž má kapacitu 150 litrů, takže akční rádius je zhruba 750 kilometrů.

S prázdným autobusem jsme se rozjížděli vždy na druhý stupeň (řadí se přímo dopředu a de facto pak máte k dispozici jen pět rychlostních stupňů).  Řazení s hydraulickou spojkou jde velmi zlehka, vyplatilo se neřadit zbrkle, při citlivé práci s řadicí pákou bylo řazení snadné podobně jako v osobním autě. Velký volant je nastavitelný v obou směrech, na dobře polohovatelném sedadle by se tak měli dobře cítit řidiči nejrůznějších postav. Řízení jde velice zlehka, díky velkému rejdu se řidič moc „nenadře“ ani v městských ulicích.

Komfort odpružení je velmi dobrý, při přejezdu nerovností necítíte nárazy. Zadní náprava má pneumatické odpružení měchy, přední je pevná s listovými pružinami. Díky dobrému rozložení hmotnosti (motor je uložen pod podlahou za přední nápravou, což zhoršuje přístup k němu, ale výrazně zlepšuje těžiště), je popisovaný autobus stabilní i v projížděných zatáčkách (pravdou ovšem je, že naše průjezdy nebyly moc razantní, podle zástupce Isuzu by autobus snesl i větší nájezdovou rychlost).

Horší je výhled přes široké A sloupky, což řidiči ztěžuje práci (zejména při výhledu šikmo vpravo). Pomáhají standardní elektronicky seřiditelná zrcátka, ale i tak by na kritická místa mohlo být lépe vidět. Také se nám nelíbil zvuk houkačky – nevýrazné drnčení, které by dělalo ostudu v leckterém osobním autě. Někomu se také nemusí líbit poměrně netradiční design celého autobusu, ale to je věc čistě subjektivní.

V základní výbavě nechybí klimatizace, CD přehrávač nebo dálkové otevírání. Připlácet lze mj. za předehřívač nezávislého topení, požární senzory pro motorový prostor, dvojitá boční okna, elektricky ovládanou sluneční clonu, TV s DVD přehrávačem, navigaci nebo lednici.