Test Volva C70 2.4 D5: ideální pro pohodovou jízdu

Volvo C70 se na trhu poprvé objevilo v roce 1997, v současné době se prodává druhá generace, která nedávno prošla faceliftem. To byl také důvod, proč jsme inovovanou verzi vyzkoušeli. Na rozdíl od interiéru, který se prakticky nezměnil, je nejvíce změn na přední masce vozu. Ta nyní „ladí“ s ostatními modely severské automobilky.

Volvo C70 (2008)

FOTO: Volvo

Mimochodem, vnější vzhled má na starost věhlasný Pinninfarina a subjektivně vzato vypadá cé-sedmdesátka vážně hezky. Střecha je pevná a složí se stisknutím příslušného tlačítka. S nataženou střechou působí auto jako kupé a lze jej používat i za nepříznivých povětrnostních podmínek (sníh, déšť).

Volvo C70

FOTO: Martin Žemlička, Novinky

Interiér působí luxusním dojmem (obzvláště v kombinaci s bílým koženým čalouněním), uvnitř najdete stejné ovladače jako ve většině současných modelů Volva. Působivě vypadá tenká středová konzola (škoda té záplavy jednoúčelových tlačítek), volant má zbytečně velký průměr.

Volvo C70

FOTO: Martin Žemlička, Novinky

Ergonomie není špatná, čitelnost originálně vypadajících „budíků“ je velmi dobrá.

Přední sedadla nabídnou dostatečný komfort, horší je to s bočním vedením. Ale - jak zjistíte dále, cé-sedmdesátka není nástrojem na rychlé projíždění zatáčkovitých silnic, takže to až tak nevadí...

Vzadu není místa nazbyt, dva dospělí se tam nacpou, ale vzhledem k nevelkému prostoru pro nohy tam nevydrží dlouho. Bráno kategorií kabrioletů, je kufr při nesložené střeše docela velký a nabídne dostatečnou kapacitu 404 litrů (při stažené střeše, která se schová do kufru, je to 200 l).

Volvo C70 - střecha je pevná

FOTO: Martin Žemlička, Novinky

Automat řadí váhavě

Testované Volvo C70 mělo pod kapotou turbodiesel a pětistupňovou samočinnou převodovku - pro kabriolet to není zrovna typická volba. Například v případě převodovky by byl lepší šestistupňový manuál; samočinná převodovka řadila relativně pomalu a při rychlé jízdě často váhala. Šlo o největší nedostatek testovaného modelu.

Pětiválcový turbodiesel má příjemný zvuk a slušný výkon při rozumné spotřebě paliva. Motor od dvou tisíc otáček úderně zabírá, spotřebu paliva lze i při svižné jízdě bez problémů udržet kolem sedmi osmi litrů.

Volvo C70 - přední světla se přiblížila současným modelům Volvo.

FOTO: Martin Žemlička, Novinky

Skvělá bezpečnostní výbava

Při rychlé jízdě v zatáčkách je C70 nedotáčivá, občas překvapí nepříjemné rázy do řízení na rozbité vozovce. Podvozek je možná přehnaně tvrdý, měkčí tlumiče by rozhodně nebyly od věci.

Co naopak u 4,6 metrů dlouhého kabria musíme pochválit, je výtečná a jinde málokde vídaná kompletní bezpečnostní výbava. Za zmínku například stojí systém ochrany při bočních nárazech (SIPS). Bok vozidla má speciální strukturu, která pomáhá rozdělovat síly nárazu napříč velkou částí karosérie vozu tak, aby se minimalizovala síla působící na cestující. Boky karosérie vozu jsou opatřené vzpěrami z vysokopevnostní oceli, které pomáhají chránit v případě, že do vozu narazí větší vozidlo.

Volvo C70 - vzadu je málo místa pro nohy

FOTO: Martin Žemlička, Novinky

Celkově patří Volvo C70 mezi komfortní, poměrně luxusní kabriolety. Zamrzí pomalu reagující pětistupňový automat a také podvozek by mohl být o něco lepší. Potěší bezpečnostní výbava i luxusní prvky a celková image vozu, která vás „nutí“ k uvolněnému jízdnímu stylu.

Cé-sedmdesátka je určená pro pohodové ježdění, bez pokusů o „závodění“ a řevnivost jako v případě kabrioletů od některých německých výrobců. Když s ní pojedete ležérním stylem sluncem zalitou silnicí, rázem na většinu nedostatků zapomenete. Benzínový pětiválec se šestistupňovou převodovkou je ale stejně lepší volbou.

Volvo C70

FOTO: Martin Žemlička, Novinky