Hlavní obsah
Inzulínové pero pomáhá inzulín píchnout daleko snáz a diskrétněji. Foto: Profimedia.cz

Řada lidí se inzulínu bojí. Proč, to je docela absurdní příběh. Cukrovka představovala smrtelnou chorobu až do roku 1922, než se začal vyrábět inzulín jako lék. Ale ještě v sedmdesátých letech minulého století zbývalo diabetikovi, který ho dostal, pouhých 5 až 7 let života. Tedy v průměru.

Inzulínové pero pomáhá inzulín píchnout daleko snáz a diskrétněji. Foto: Profimedia.cz
Zbytečný strach z inzulínu

Důvody byly jednoduché. Pacienti přicházeli k lékařům s cukrovkou mnohem později než v současnosti, často už s vážnými zdravotními komplikacemi. Hladinu krevních cukrů si nemohli měřit tak snadno jako dnes, takže ji běžně měli vyšší. Také neměli tak dobře kompenzovaný vysoký tlak a cholesterol jako v současnosti.

Lidé to ale vnímali jinak. Když někdo dostal inzulín, měl už to podle nich spočítané. Proto se mu spousta lidí bránila. Dodnes někteří říkají: „Pane doktore, já ho nechci. Můj táta, který měl taky cukrovku, ho dostal a krátce na to zemřel.“

Špičkové metody biologického inženýrství

Naštěstí si stále více lidí uvědomuje, že cukrovka léčená včas a správně jim naopak prodlužuje život. Oddaluje navíc vznik vážných komplikací se srdcem, očima, ledvinami, krevním zásobením končetin, citlivostí kůže atd.

Inzulín je látka tělu vlastní. Umožňuje cukru vstupovat do buňky a být pro ni zdrojem energie. Produkuje ho slinivka břišní. Pokud ho netvoří dost, musí si pacient tento hormon píchat. Mluvíme o diabetu 1. typu (8 % pacientů). Daleko častější je klesající citlivost na inzulín, která často úzce souvisí se zhoršující se obezitou. Mluvíme v tomto případě o diabetu 2. typu (92 % pacientů).

Moderní inzulíny připravené metodami biologického inženýrství, dokážou nahradit lidský inzulín, který se tvoří ve slinivce. Případně jde o takzvaná analoga, která mají nepatrně pozměněnou molekulu, a rychleji se třeba vstřebávají nebo mají naopak prodloužený účinek atd.

Existují také jejich různé kombinace. Někdy si je pacient kombinuje sám. Například si píchá inzulín, který vytváří jakousi základní hladinu, a před jídlem si dopichuje rychle působící inzulín podle dávky i typu jídla.

Zkrátka různé typy inzulínu dnes nabízejí spektrum prostředků, které pomáhají diabetikovi co nejvíc v tom, aby si udržoval hladinu krevního cukru ve správné výši a mohl pružně reagovat na nejrůznější změny i situace.

Překonané injekce

V minulosti bylo nepříjemnou komplikací píchání inzulínu pomocí injekční stříkačky. Problémy, které souvisely s jejich užíváním, eliminovalo inzulínové pero. Má velmi jemnou vysunovací jehlu. Vpich méně bolí a méně narušuje kůži. Odpadají u něj problémy se sterilizací.

Diabetik si s ním může inzulín píchnout daleko snáz a diskrétněji, takže s perem nevypadá před ostatními lidmi jako narkoman, což byla pro spoustu cukrovkářů tak nepříjemná věc, že se styděli aplikovat si ho mimo domov.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků