Strach z kortikoidů je často přehnaný a zbytečný
Tyto velmi účinné léky působí na alergický zánět a tlumí nepříjemné alergické příznaky. Je přitom velký rozdíl, jestli se používají lokálně, tedy pouze na místo, kde onemocnění probíhá, nebo celkově. Také je podstatné, o jak kvalitní kortikosteroidy se jedná.
Ty, které pacienti užívají v tabletkách nebo injekční formě dlouhodobě, představují celkovou, tedy systémovou léčbu. Mohou mít závažné vedlejší účinky:
- zpomalení růstu u dětí
- menší pevnost kostí
- úbytek svalů
- ztenčení kůže a její větší křehkost
- větší ochlupení
- větší riziko rozvoje cukrovky
- snížení imunity
- horší schopnost kompenzovat stres atd.
U léků nové generace je přitom riziko vzniku nežádoucích účinků nižší než u těch starších. Pokud lékař uvažuje o této systémové léčbě, musí zvážit její přínos i rizika pro konkrétního pacienta.
Foto: Profimedia.cz
Kdy je to jiná píseň
Něco jiného jsou lokálně působící kortikoidy, které se často používají k léčbě alergické rýmy nebo astmatu. „Při léčbě alergického zánětu dýchacích cest vykazují velice dobrý protizánětlivý účinek,“ říká MUDr. Ester Seberová, alergoložka z Plzně. „Dokážou potlačit příznaky nemoci a zabrzdit rozvoj případných komplikací, jako jsou například nevratné změny ve stěně průdušek.“
Když si je pacient aplikuje lokálně (u astmatu nebo u alergické rýmy pomocí inhalátorů), může je užívat bez obav nepřetržitě. Pokud se objeví vedlejší účinky, nebývají většinou nijak dramatické.
U léků, které si aplikuje do nosu, to může být podrážděná nosní sliznice, případně lehké krvácení z nosu, které ale není příliš časté.
Intenzita a četnost těchto příznaků se navíc dá ovlivnit i technikou aplikace léku. Tyto topické inhalační kortikoidy se však musejí užívat soustavně a dlouhodobě. „Jinak postižený člověk nevyužije plně jejich léčebné efekty,“ zdůrazňuje doktorka Seberová. „V praxi se bohužel setkáváme s tím, že je postižení lidé často přestanou užívat, jakmile se jejich stav zlepší. Zbytečně se bojí vážných vedlejších účinků. Nechápou rozdíl mezi lokálními a celkově působícími kortikoidy.“
Falešné mýty
Léčbu alergické rýmy (AR) provází řada falešných představ a mýtů. Třeba o tom, že bývá lepší s jejími mírnějšími příznaky nějak žít, než je léčit kortikoidy. Po těch je prý dobré sáhnout až při velkých potížích a vysadit je hned, jakmile problémy ustoupí, nebo zmizí.
Různé druhy pylů bývají častými alergeny.
Foto: Profimedia.cz
„S tímhle přístupem však pacienti riskují neustálé návraty svých potíží nebo vznik dalších, vážnějších, jako je třeba astma nebo komplikovaný zánět vedlejších nosních dutin a podobně,“ zdůrazňuje doktorka Seberová.
Hodně lidí používá na AR volně prodejné nosní kapky a spreje využívající jiných účinných látek než kortikoidů. Snižují otok sliznic a přinášejí rychlou, ale přechodnou úlevu. Nejsou však zcela neškodné. Neměly by se užívat déle než týden. „Pak začínají hrozit návykem a rozvojem rýmy, která se dá později jen velmi těžko léčit,“ říká MUDr. Seberová.
Těžký kalibr až nakonec
Vedle nosních sprejů s kortikoidy lze na AR použít také další léky s odlišným mechanismem účinku, především antihistaminika, která tlumí nepřiměřenou alergickou reakci nebo protizánětlivě působící antileukotrieny, pokud rýmu komplikuje astma.
Další možností je alergenová imunoterapie. Snižuje přecitlivělost organismu na alergeny a mírní pak zmíněné nežádoucí alergické reakce. Součástí celkové léčby by mělo být i to, že alergik vyloučí nebo v co nejvyšší míře sníží kontakt s alergeny, které jeho potíže vyvolávají.
Tablety, přesněji řečeno celkově působící kortikoidy, předepisují specialisté pouze výjimečně, a to pacientům s těžkými formami alergické rýmy, většinou jen na krátkou dobu.
Foto: Profimedia.cz
U kůže je to jinak
Lékaři používají lokálně působící kortikoidy i u atopického ekzému. Velice účinně léčí zanícenou pokožku. Není však vhodné používat je příliš dlouho. Mohou vyvolat ztenčení kůže a její větší křehkost.
Navíc, když bude plocha ošetřované kůže příliš velká, stoupá riziko, že se projeví i vedlejší účinky vstřebaných kortikoidů. Pacient by je proto měl užívat po dohodě s lékařem a především na vyřešení akutního zánětu.
Když se to podaří, nahradí je krémy nebo emulzemi určenými na promazávání kůže, které pomáhají obnovit kožní bariéru.
Šetrnějším prostředkem než kortikoidy se ukázala být i lokálně působící imunosupresiva. Tyto krémy potlačují nežádoucí imunitní reakci v postiženém místě a s ní i vznik samotného zánětu. Obsahují účinnou látku tacrolimus nebo pimecrolimus.
Teprve v případě, že jejich efekt není dostačující, může pacient sáhnout po kortikoidech určených na atopický ekzém. Lékaři považují za nejlepší, když to dělá s vědomím jejich předností i slabin, které jsme popsali.
Podceňovaný problém
Alergickou rýmu (AR) bere spousta lidí jako nutné zlo, které je podle nich potřeba spíš zmírnit a přetrpět, než systematicky léčit. Nejčastěji na ní používají volně prodejné prostředky snižující otok nosní sliznice a zklidňující kapky do očí.
AR však není žádné banální onemocnění nosu. Má negativní dopad i na celkový stav organismu. Výzkumy prokázaly, že snižuje schopnost koncentrace a výkonnost člověka nebo narušuje například spánek. Zároveň zvyšuje sklon postiženého člověka k chybám, případně k úrazům.
Test na internetu
Kdo chce, může si udělat test, který určí, jestli trpí alergickou rýmou a jak závažnou. Musí kliknout na www.cipa.cz/Hodnocenialergickerymy. Pokud mu vyjde vysoké ryzikové skóre, měl by navštívit alergologa, který ji zjistí objektivně pomocí jednoduchých kožních testů. Výsledky může vyhodnotit už po 15 minutách.
U značného počtu lidí bývá navíc předzvěstí blížícího se astmatu. O zdravotních problémech, které se z ní mohou vyvinout, jsme už mluvili. Nechat ji, aby nám ztrpčovala život, není moc rozumné a kvůli zmíněným komplikacím to můžeme považovat i za zbytečně rizikové.