Hlavní obsah
K poškození cév stačí malá dávka kouře, tedy i z pasivního kouření. Foto: Profimedia.cz

Ročně zemře v Česku na následky kouření 15 až 16 tisíc lidí

Kouření je podle dostupných dat stále významnou příčinou úmrtnosti v české populaci. Za jeden rok způsobí kouření smrt 15 až 16 tisícům lidí. A to především na rakovinu plic či onemocnění srdce. Přestože přesná data po zavedení plošného zákazu kouření v restauracích budou známa nejdříve po roce až 3 letech po zavedení, již nyní se podle RNDr. Ondřeje Májeka z ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) ukazují prvotní pozitiva.

K poškození cév stačí malá dávka kouře, tedy i z pasivního kouření. Foto: Profimedia.cz
Ročně zemře v Česku na následky kouření 15 až 16 tisíc lidí

Aktuální data z Národního registru hospitalizovaných poukazují na příznivý trend nižšího počtu hospitalizovaných pro závažná onemocnění oběhové a dýchací soustavy (akutní srdeční infarkt, anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční a astma) ve druhé polovině minulého roku.

Riziko dalších onemocnění, jako jsou rakovina nebo CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), způsobených pasivním kouřením, bude klesat až po letech. Poklesy lze ale doložit i v jiných zemích, kde bylo kouření v restauracích zakázáno dříve.

„V Kanadě je jedna z nejlepších forem legislativy, která zajišťuje ochranu před tabákovým kouřem na veřejnosti. Platí již mnoho let, proto je možné ukázat její významný efekt,“ uvádí kanadská dietoložka Keely Fraserová, PDt, MSc.

Lékaři nyní v souvislosti s návrhy na změnu tzv. protikuřáckého zákona v ČR (zmírnění stávajícího stavu, opětovné zavedení prostor pro kuřáky a nekuřáky) iniciovali petici za zachování nekuřáckých veřejných prostor. Její signatáři zdůrazňují, že žádný zákon nezakazuje nikomu kouřit – kuřáci samozřejmě mohou kouřit, jen ne tam, kde kouř dýchají i jiní lidé. Svoboda dýchat čistý vzduch je nad svobodou kouřit.

„USA je zemí svobody, přesto je v New Yorku zákaz kouření i v parcích. Neargumentujme tedy svobodou při zákazu kouření v restauracích u nás,“ podotýká člen petičního výboru, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky LF UK a FN v pražském Motole prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který v roce 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic v ČR.

Jak je to ve světě

V roce 2016 mělo zcela nekuřácké veřejné vnitřní prostory 55 zemí (celkem je 195 zemí), tedy 1,5 miliardy obyvatel. Od té doby přibyly další, trend je jasný. Ze zemí EU nejsou kompletně nekuřácké všechny veřejné vnitřní prostory v Německu (i když ve většině spolkových zemí ano), nyní probíhá diskuse v Rakousku, kde byl zrušen návrh na nekuřácké prostory (měl platit od května 2018). Momentálně se sbírají podpisy k vyvolání referenda (mají kolem 500 000 podpisů), které by toto rozhodnutí opět zvrátilo.

V New Yorku se uvnitř veřejných prostor nekouří od roku 2006, posledních 7 let jsou nekuřácké i pláže či parky včetně slavného Central Parku.

Přestat s kouřením by chtěla většina kuřáků

Podle průzkumů by asi 70 % kuřáků raději nekouřilo. Přestat kouřit alespoň jednou zkusila většina z nich. Není to ale vůbec jednoduché. Závislost na nikotinu se totiž podobá závislosti heroinové. Ne každý je tak se svým odhodláním úspěšný.

Každý neúspěch přitom snižuje sebevědomí, ovšem zbytečně: ti, kterým se nepovedlo přestat, nejsou neschopní, jsou zkrátka závislí.

Kouření zvyšuje riziko infarktu

K poškození cév stačí malá dávka kouře, tedy i z pasivního kouření. Pravděpodobnost infarktu zvyšuje pasivní kouření asi 1,3x oproti dýchání čistého vzduchu.

U samotného kouření je riziko mnohem vyšší, a to zejména u lidí ve věku do 60 let, jak ukazuje následující obrázek.

RR = relativní riziko, tedy v tomto případě násobek rizika infarktu myokardu oproti kuřákům včetně pasivních)

Foto: archív

Anketa
Vnímáte pozitivně plošný zákaz kouření v pohostinství?
Ano
77.8 %
Ne
22.2 %
Celkem hlasovalo 459 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků