Hlavní obsah

Proč nám probiotika pomáhají na antibiotika

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ještě před pár lety lékaři nedoporučovali, abychom při užívání některých antibiotik jedli jogurty a další mléčné výrobky. Protože by mohly rušit účinky léku. Dnes je naopak při užívání těchto léků doporučují. Jak to?

Článek

Antibiotika, jejichž efekty mohly mléčné výrobky potlačovat, se už dnes prakticky neužívají. Navíc máme hlubší znalosti o tom, jak laktobacily a další probiotika působí v našem trávicím traktu. Víme, proč jsou jejich pozitivní účinky na náš organismus pozoruhodně široké, a zdaleka se neomezují jen na nadýmání nebo na potíže s trávením, jak se dozvídáme z televizních reklam.

Tyto příznivé účinky souvisejí s fungováním našeho zažívacího traktu. Má ohromující velikost. Kdybychom ho rozvinuli na trávníku fotbalového stadiónu, zjistili bychom, že zabírá plochu zhruba jednoho až jednoho a půl tenisového kurtu. U každého člověka je to trochu jinak.

Na této ploše žijí trilióny bakterií. Zajímavé údaje o nich uvádí MUDr. Ivan Bukovský v knize Návod na přežití pro muže:

  • V jednom mililitru obsahu žaludku žije tolik bakterií jako lidí v Praze.
  • V tom samém mililitru, ale na konci tenkého střeva, jich nalez -neme 16krát více.
  • „A v jednom mililitru stolice jich je dokonce tolik jako lidí na 1700 zeměkoulích,“ říká MUDr. Igor Bukovský, PhD., člen Americké dietetické asociace a Britské společnosti pro výživu.

Stovky nejrůznějších druhů bakterií bojují v zažívacím traktu o životní prostor. Výsledkem jejich boje je určitá rovnováha mezi nimi.

Jako kdyby kolonie bakterií vytvořily složitý ekosystém připomínající ekosystémy z přírody. Stav tohoto systému má logicky značný vliv na správné fungování našeho organismu, a tedy i na naše zdraví.

Likvidují škodlivé i prospěšné bakterie

Antibiotika patří k nejvýznamnějším medicínským objevům minulého století. Právem. Zachránily milióny lidských životů. Na střevní mikroflóru však působí destruktivně. Ničí bakterie bez ohledu na to, jestli nám mohou škodit nebo jestli nám prospívají. A narušují správné složení střevní flóry. Proto některé lidi trápí při užívání antibiotik například průjem, případně sklon k němu.

Když antibiotika dobereme, dokáže organismus zdravého člověka narušenou střevní mikroflóru bez velkých problémů obnovit. U lidí, kteří nedodržují zásady zdravé životosprávy nebo je trápí různé zdravotní potíže, mohou tuto obnovu doprovázet různé komplikace: plynatost, nadýmání, bolesti břicha apod.

Proto je užitečné užívat probiotika. Poté, co dobereme antibiotika. Anebo, a to je ještě lepší, zároveň s nimi.

Jak je užívat ve správném rytmu

Jestliže antibiotika likvidují škodlivé i zdraví prospěšné bakterie bez rozdílu, vzniká otázka, jak výrobky nebo preparáty s probiotickými kulturami užívat, aby to mělo vůbec nějaký smysl.

„Pokud bereme antibiotika po 12 hodinách, bývá nejlepší, abychom si dali probiotický výrobek nebo preparát přibližně po osmi hodinách od požití antibiotik,“ říká MUDr. Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Tedy vždy ve dvou třetinách intervalu užívání těchto léků, aby antibiotika zničila co nejméně probiotických bakterií.“

Toto schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopad antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.

Pokud dítě probiotika neužívalo a dostalo silný průjem, bývá pak nutné použít také probiotika, většinou z kategorie léků. Maminky by měly v takovém případě zajít s dítětem k lékaři a nespoléhat, že průjem zvládnou samy pomocí přípravku, který si koupí v lékárně.

Zejména u malých dětí představuje průjem a možnost odvodnění organismu zdravotní riziko, které určitě nelze podceňovat.

Přehled těch nejlepších

Různé probiotické přípravky mají různé složení, ale hlavně množství probiotik. Určité vodítko, jak rozpoznat výrobky s vyšší koncentrací probiotických mikroorganismů (a tedy i účinností) od těch s nižší koncentrací nabízejí internetové stránky.

Třeba Společnosti pro probiotika a prebiotika: www.probiotikaprebiotika.cz. Musíte hledat v kapitole Dokumenty a v ní v Seznamu probiotických a prebiotických výrobků na českém trhu.

V přehledné tabulce zjistíte, jaký typ probiotik konkrétní výrobek obsahuje a v jaké koncentraci. Tu najdete ve sloupci označeném zkratkou CFU. Protože se situace na trhu a typy nabízených výrobků neustále mění, chce společnost seznam letos zaktualizovat.

Co je poškozuje a ničí

Růst a fungování probiotických bakterií narušují také: přílišná konzumace tučných mas, uzenin, vnitřností, majonéz nebo nesprávně uložených potravin, při jejichž trávení se začnou neúměrně množit hnilobné bakterie. Ale i nadměrná konzumace sladkostí nebo bílkovin, nedostatek vlákniny a vůbec komplexních sacharidů.

Prebiotika? Něco jiného!

Prebiotika si lidé někdy pletou s probiotiky. Jde o dvě různé věci. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry, a tedy i zdravotní stav člověka, pokud je ovšem užívají v potřebním množství.

Prebiotika jsou nestravitelné látky, které stimulují růst a aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. Zjednodušeně řečeno, představují pro probiotické bakterie něco jako živnou půdu a logicky podporují jejich účinky.

Stupnice účinnosti

Dobré je také vědět, že probiotické bakterie neobsahují jen jogurty a zakysané mléčné výrobky, ale také kysané zelí nebo třeba kvašené okurky. V potravinách bývají tyto bakterie spíš v nižších koncentracích (výjimkou jsou výrobky typu actimelu). A odborníci je proto doporučují především jako prevenci nadýmání, zažívacích obtíží a problémů s vyměšováním.

Vyšší koncentraci mívají kvalitní potravinové doplňky, které lze koupit v lékárně. Nejlepší účinky nabízejí prostředky registrované jako léky. Jejich efekty musí totiž přesvědčivě dokázat objektivní klinické studie. A pacientovi je může předepsat pouze lékař.

Pozoruhodné efekty

Kvalitní probiotika nepomáhají obnovit střevní mikroflóru jen po antibiotikách, ale také po užívání některých dalších léků, případně po onkologické léčbě: ozařování a chemoterapii. Osvědčila se i u řady dalších chorob nebo zdravotních potíží: 

  • snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí;
  • jsou užitečnou prevencí proti průjmům, včetně cestovních, pomáhají rovněž při zácpě;
  • zmírňují problémy, které doprovázejí dráždivý tračník nebo nespecifické střevní záněty včetně Crohnovy choroby, případně zánětu tlustého střeva.

Zajímavě vypadají výsledky studií, podle kterých určitá probiotika zvyšují odolnost dětí vůči infekcím dýchacích cest. A snižují riziko vypuknutí alergií včetně atopického ekzému nebo zlepšují stav těchto onemocnění.

Působí šetrně

Výhodou probiotik je hlavně to, že působí šetrně a často i preventivně. Neničí všechny bakterie v zažívacím ústrojí tak jako antibiotika, pouze vytlačují ty špatné a přispívají k vytvoření přirozené rovnováhy ve střevní mikroflóře, která je důležitá pro její optimální fungování.

Gerard Denariaz, ředitel výzkumu a vývoje živých kultur ve výzkumném ústavu Vitapole Danone v Paříži, mi k tomu řekl:

„Probiotika ujídají řadě nevhodných bakterií potravu a spotřebovávají jim kyslík. Také okyselují střevní prostředí, a tím vytěsňují řadu z těchto bakterií z trávicího traktu. Navíc reagují s imunitním systémem střevní sliznice a podporují tvorbu protilátek, které jsou důležitou součástí imunitní reakce našeho organismu.“

Zajímavý objev vědců

Tým lékařů z britské nemocnice Hammersmith zjistil, že preventivní konzumace dvou zakysaných mléčných nápojů s populární bakterií L. casei Imunitass snižuje o 75 % pravděpodobnost průjmu spojeného s užíváním antibiotik. A to u lidí starších 50 let.

Podle Christophera Bulpitta, který tým odborníků vedl, je zajímavé, že o 17 % klesly také průjmy vyvolané bakterií C. difficile. Ta je častou příčinou těchto potíží v nemocnicích.

Navíc může u pacientů vyvolat vážné zdravotní problémy, dokonce i smrt. Výsledky klinické studie zveřejnil prestižní časopis British Medical Journal.

Reklama

Související témata:

Související články

Na potíže s trávením? Probiotika

Když v roce 1919 vypukla v Barceloně epidemie střevních chorob u dětí, chodili si rodiče do lékárny pro jogurty. Epidemie tam odstartovala jejich masovou...

Výběr článků

Načítám