Otužováním proti nemocem

Především pozor na mýty – stejně jako otužování neznamená rovnou koupel v ledové řece, tak ani nezaručí, že takzvaně nikdy nic nechytnete.

Existuje ho řada druhů, a i přes jeho pozitivní vliv na zdraví a imunitu můžete onemocnět. Vaše tělo ale bude silnější a nemoc často rychleji odezní.

Snad ani není nutné příliš rozebírat, že náš civilizací a především životem ve městech a vytopených bytech a kancelářích zhýčkaný organismus není moc zvyklý bojovat a tužit se.

Sportovci nebo aktivní lidé žijící na venkově a v přírodě jsou ve výhodě – jsou nuceni neustále čelit změnám povětrnostních podmínek a teplot, trénují tělo (i fyzickou prací), jež je zvyklé na zátěž. Při pohodlném, zejména městském životě se běžně stává, že člověka takzvaně položí každá změna počasí.

Také se mnohdy až příliš teple oblékáme – organismus nemusí dělat vůbec nic, aby se v zimě zahřál. Přitom to velmi dobře umí, stačí ho trochu otužit. Co nám to přinese?

Při otužování se do těla vyplavují endorfiny, tzv. hormony štěstí, a adrenalin, což je samo o sobě velmi přínosné. Má ale i další zdravotní benefity.

„Tento proces je dobrým bojovníkem proti bolestem zad, vysokému krevnímu tlaku či alergiím. Vedle toho, že slouží jako prevence proti nachlazení, chřipce a angíně, má také pozitivní vliv na lidskou psychiku,“ vyjmenovává David Buchta, zakladatel a ředitel firmy Primulus a zastánce zdravého životního stylu, který sám otužování praktikuje.

Pozitivní vliv má otužování i na léčbu vředových chorob a další zažívací potíže…

Leckoho mohou překvapit i další odpovědi na to, proč udělat z chladu svého partnera:

Pro začátečníky se doporučuje seznamovat se s otužováním tak nějak přirozeně, a hlavně postupně.

Ti, kteří bývají často nemocní nebo trpí nějakými chronickými potížemi, by se rozhodně nejdřív měli poradit s lékařem. A jak poté začít?

Jednoduchým způsobem je tzv. chození nalehko. Zde se otužujete studeným vzduchem – v chladu zkoušíte postupem času nosit o jednu či dvě vrstvy oblečení méně, než jste byli zvyklí. Nohy zůstávají v teple, ale tělo si bude přivykat na poněkud drsnější podmínky.

V tom případě dojde ke zlepšení termoregulace, organismus se v podkoží více prokrvuje a tím navozuje pocit tepla.

„Nemusíte hned běžet v tričku a kraťasech na Sněžku. Až půjdete do práce nebo venčit mazlíčka, zkuste si vzít o vrstvu méně. Bude vám asi trochu zima, ale pro vaše tělo to bude signál začít něco dělat. Protože je náš termoregulační systém zlenivělý, musíme ho popostrčit,“ radí Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílep.

I tady ale platí, že všeho s mírou a s rozumem. Jedna věc je, že se v zimě často hodně oblékáme a pak se třeba i potíme atd. Jestliže ale sněží nebo prší, fouká vítr, asi nebudeme odkládat nepromokavou a větru odolnou bundu a nevyrazíme ven jen ve svetru nebo tričku. Jde o to, žít ve zdraví, ne konat hrdinské činy a pak trpět…

Další metodou je bosá chůze v zimě, i když ta rozhodně nebude každému příjemná. Pozor by si měli dát lidé nějak oslabení a zejména ženy, pro něž může být chlad od nohou vstupní branou pro potíže s močovými cestami nebo gynekologické problémy. Nicméně po poradě s lékařem a postupným tréninkem se dá překonat leccos.

Odborníci radí začínat bosou chůzí na chladné zemi, poté se můžete brouzdat třeba ve studené vodě. Až tomu přivyknete, budete připraveni na zkoušku nikoli ohněm, ale sněhem a ledem. A pozor – bez patřičného tréninku zůstávejte ve sněhu či na ledu jen kratičce.

Trénované tělo totiž reaguje na chlad tím, že se snaží pokrýt tepelné ztráty, zvýší prokrvování prochlazených míst. Netrénované tělo ovšem řeší situaci přesným opakem a může tak lehce dojít k prochladnutí či omrzlinám.

Saunování je druhem termoterapie, který funguje na principu hormeze, tedy příznivého účinku mírné zátěže na organismus, jež pak posiluje jeho odolnost, zpomaluje stárnutí a chrání před civilizačními chorobami.

Zátěž spočívá v zahřátí těla a jeho následném prudkém ochlazení. Nejznámější jsou asi sauny finské, následované parní saunou, biosaunou, infrasaunou a kombinovanou saunou.

Zkrátka si můžete vybrat, který zdroj tepla zrovna chcete použít. „Saunování má na lidský organismus velmi pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest nebo při léčbě lupénky a astmatu. Zároveň snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění, ale také neurokognitivních onemocnění, jako je demence, a v neposlední řadě i plicních chorob,“ říká internistka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.

Saunování také pomáhá snižovat bolesti hlavy a náchylnost k virovým onemocněním. Lékařské studie nasvědčují tomu, že snižuje riziko náhlé smrti i celkovou úmrtnost.

Je ale nutné dodat, že prokázané účinky saunování se projevily u lidí, kteří navštěvovali saunu po dobu deseti let třikrát až sedmkrát týdně. Možná je tedy skutečně nejvyšší čas začít.

„Důležité je v sauně naslouchat vlastnímu tělu. Pokud se cítíte nepříjemně, hůř se vám dýchá, točí se vám hlava, je čas odejít. Teplý vzduch stoupá nahoru. Je tedy dobré začít odspoda a postupně se propracovat nahoru. Kardiaci i ostatní léčící se lidé by měli dole zůstat. Pokud to prostor dovolí, ležte. Tělo se tak otepluje rovnoměrně. Po sauně je důležité ne skočit do bazénku se studenou vodou, ale ochlazovat se postupně, dle zdravotní kondice, klidně se spokojte se studeným vzduchem, vlažnou sprchou,“ radí lékařka Eva Kociánová.

Skočit rovnou bez tréninku do promrzlé přehrady asi napadne málokoho, ale i tací hrdinové se najdou. Je to ovšem kardinální chyba – právě při této vrcholné disciplíně otužování je postupné přivykání chladu naprostou nutností.

Bude prostě chvíli trvat, než si v ledové vodě opravdu zaplavete. Tím zároveň odpovídáme na otázku, jak člověk vůbec dokáže v ledové vodě existovat. Jedině s náležitým tréninkem.

„Je nutné vzít v potaz, že otužování má být hlavně pozvolné. Aby bylo opravdu otužováním, je důležitá i pravidelnost. Jednou až dvakrát týdně by mělo stačit. Ideální je tělo připravovat k adaptaci na klimatické podmínky již v létě a chodit pravidelně plavat. Od teplých měsíců se přes chladnoucí vodu proplavat až do zimy,“ radí Rodion Schwarz.

Pokud už teploty opravdu klesají tak, že na sobě máte víc vrstev než jen tričko a třeba mikinu, neplavejte hned. Zůstávejte nějaký čas v plavkách a zvykejte si na chladný vzduch.

Další pokus prodlužte a při dalším si namočte nohy – takhle postupně se dostanete až k vytouženému otužileckému plavání.

Doktor Schwarz nabízí ještě další variantu, ve které hraje hlavní roli voda – a to domácí studenou sprchu. „Ideální je dát si po ránu 1–2 minuty. Sprcha má tu výhodu, že se můžete otužovat i v létě, kdy jsou rybníky příliš teplé nebo plné sinic. Voda v trubkách má cca 10 °C.“

Obě metody lze samozřejmě kombinovat. I zde se ale začátečníkům doporučuje nejprve se jen omývat studenou žínkou. Je také třeba myslet na teplotní šoky.

Když na sebe ve vytopené koupelně pustíte ledovou vodu, není to nejlepší nápad, spíš si říkáte o nastydnutí. Lepší je proto v koupelně udržovat spíš mírné až chladné klima.

Co má společného otužování ledovou vodou s dechovými cvičeními a meditacemi? Tato kombinace, tzv. Wim Hofova metoda, vede podle nizozemského otužilce věnujícího se extrémním sportům Wim Hofa ke zlepšení odolnosti vůči chladu a celkovému zvýšení imunity.

Sám je držitelem několika rekordů – např. vystoupil na Kilimandžáro v šortkách, zdolal půlmaraton za polárním kruhem naboso, zaběhl maraton v poušti Namib bez vody nebo vydržel obklopený ledovými kostkami 112 minut.

Ti, kteří praktikují Wim Hofovu metodu, si ji chválí pro její jednoduchost a funkčnost. Díky ní se prý naučili ovládat svou mysl, čímž v samotném důsledku vědomě ovlivňují imunitní systém.

„Mnoho lidí zapomíná na svou vnitřní sílu. Schopnost těla přizpůsobit se extrémním teplotám, přirozenému prostředí. Tím, že jsme začali nosit teplé oblečení a regulujeme teplotu doma i v zaměstnání, jsme se připravili o mechanismus přirozené stimulace těla. Vnitřní sílu můžeme ale snadno obnovit a k tomu právě pomáhá Wim Hofova metoda,“ říká Stanislav Petříček, propagátor zdravého životního stylu a právě Wim Hofovy metody.

A popisuje také její tři základní pilíře: terapii chladem, dýchání a závazek. V rámci terapie chladem se v těle snižují záněty a postupně se ztrácí tělesný tuk. To vše usnadňuje zesílení imunitního systému, vede k urovnání správné hladiny hormonů, zlepšuje se kvalita spánku a podporuje produkce endorfinů. Dýchání podle Wim Hofovy metody zvyšuje energii, snižuje hladinu stresu a zlepšuje imunitní systém.

Vědomé dýchání ovšem podle Petříčka vyžaduje trpělivost a odhodlání, abychom je prováděli správně. Musíme se naučit ovládat své tělo, naslouchat mu a následně takto zvládnout i svou mysl. Nejjednodušším způsobem, jak si osvojit Wim Hofovu metodu, je navštívit některý z kurzů, které se v Česku pořádají, a také četba jeho knih.

Cvičení dechu, jež se provádí spolu s otužováním podle Wim Hofovy metody, spočívá v několika krocích, které se opakují v sériích. Podobně, jako když cvičíte.

Nadechovat byste se měli zhluboka, tak, abyste co nejvíce zvýšili respirační povrch plic. Celý proces dýchání by měl být co nejplynulejší.