Článek
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.Její tým do studie zahrnul také řadu dalších rizikových faktorů náhlého úmrtí, jako je věk, váha, kouření, konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, diabetes, fyzická aktivita, vzdělání a sociální postavení. Vztah mezi nízkou hladinou testosteronu a vyšším rizikem úmrtí zůstal přesto nezměněný.
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.Její tým do studie zahrnul také řadu dalších rizikových faktorů náhlého úmrtí, jako je věk, váha, kouření, konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, diabetes, fyzická aktivita, vzdělání a sociální postavení. Vztah mezi nízkou hladinou testosteronu a vyšším rizikem úmrtí zůstal přesto nezměněný.
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.Její tým do studie zahrnul také řadu dalších rizikových faktorů náhlého úmrtí, jako je věk, váha, kouření, konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, diabetes, fyzická aktivita, vzdělání a sociální postavení. Vztah mezi nízkou hladinou testosteronu a vyšším rizikem úmrtí zůstal přesto nezměněný.Profesorka Khawová rozdělila výsledky do čtyř kvartilů po 25 procentech podle obsahu testosteronu v krvi. Osoby s nejnižším obsahem testosteronu v krvi, z prvního kvartilu, byly o 41 procent více ohroženy předčasnou smrtí než muži s nejvyšším obsahem testosteronu v krvi z posledního kvartilu.
Gerontoložka Kay-Tee Khawová sledovala se svými kolegy zdravotní záznamy asi dvanácti tisíc mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. „Muži s nejnižší hladinou testosteronu v krvi měli zvýšené riziko úmrtí nejvíce na nemoci oběhové soustavy. U případů rakoviny jsme neobjevili žádný důkaz potvrzující vztah mezi rakovinou a vysokou hladinou testosteronu,“ prohlásila profesorka Khawová.Její tým do studie zahrnul také řadu dalších rizikových faktorů náhlého úmrtí, jako je věk, váha, kouření, konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, diabetes, fyzická aktivita, vzdělání a sociální postavení. Vztah mezi nízkou hladinou testosteronu a vyšším rizikem úmrtí zůstal přesto nezměněný.Profesorka Khawová rozdělila výsledky do čtyř kvartilů po 25 procentech podle obsahu testosteronu v krvi. Osoby s nejnižším obsahem testosteronu v krvi, z prvního kvartilu, byly o 41 procent více ohroženy předčasnou smrtí než muži s nejvyšším obsahem testosteronu v krvi z posledního kvartilu.
„Zjistili jsme, že nízká hladina testosteronu předpovídá předčasné úmrtí u mužů během asi deseti následujících let. Ale myslíme si, že naše objevy musejí být podpořeny dalším výzkumem,“ dodala profesorka Khawová.