Článek
Azbest a legislativa ČR
Na problematiku azbestu pamatuje i legislativa České republiky, která jeho výrobu a používání reguluje několika zákony a vyhláškami (např. zákonem o chemických látkách i zákoník práce).
Zákon o odpadech a jeho § 85 mimo jiné říká: Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach.
Karcinogenní azbest v ovzduší stále hrozí Praze 1
Použití a rozšíření materiálů s azbestem
Ve stavebnictví a průmyslové výrobě se azbest používal hlavně v období let 1975–1990, kdy se ho v ČR ročně spotřebovalo až 50 000 tun. Rozšířený byl hlavně díky svým vlastnostem, mezi které patří např. nehořlavost, pevnost a ohebnost.
Až 70 procent výroby bylo určeno pro stavebnictví. Dodnes se tak v budovách nacházejí azbestové střešní krytiny (eternit), instalační roury, podstřešní desky či další prvky. Azbest byl kromě toho také složkou některých protipožárních nástřiků a nátěrů.
Lidi v okolí hotelu InterContinental znepokojuje demontáž 35 tun azbestu
Vlastnosti azbestu a v čem se skrývá nebezpečí
Azbestové minerály, do kterých se azbest řadí, jsou pro člověka nebezpečné kvůli své vláknité struktuře. Může totiž docházet ke štěpení vláken na mikroskopické jehličky, které se snadno přenášejí vzduchem až několik kilometrů.
Vlákna azbestu se při neodborném zacházení podélně štěpí a vzniklá mikrovlákna lze snadno vdechnout.
Nešetrným zacházením při neodborných renovacích či v případě demolic může docházet k lámání či drcení stavebního materiálu. Nechráněný odpad se pak vlivem povětrnostních podmínek stává potenciálně nebezpečným.
Azbest stále strašákem starých domů a chalup
Azbest a jeho vliv na lidské zdraví
Pro člověka je azbest prokazatelně silný karcinogen: dlouhodobá přítomnost vláken v lidském organismu může vyvolat nádorové bujení čili rakovinu. Za karcinom plic je azbest odpovědný cca ve 2 až 3 procentech, některé studie ale uvádějí dokonce až 12 procent případů.
Ke kontaminaci lidského organismu azbestem dochází vdechnutím. Mikrovlákna mohou proniknout dýchacími cestami až do plic či dokonce do plicních sklípků, kde pak dráždí měkkou tkáň. Kromě plic bývá často zasažena i pohrudnice či pobřišnice.
Při zasažení dýchacích orgánů hrozí také další zdravotní problémy, např. azbestóza, kdy při působení azbestových vláken dochází v plicích k zánětům a zjizvení tkáně. Snižuje se tak kapacita plic a dochází k poruše přenosu kyslíku, chronické bronchitidě a dalším zdravotním komplikacím.
Čeští vědci mají protinádorovou látku, která zabraňuje metastázování
