Nápoje s elektrolyty u aktivních sportovců podle vědců příliš nefungují

Elektrolyty známé také jako ionty jsou molekuly sodíku a draslíku, bez kterých se organismus neobejde. Ovlivňují funkčnost srdce a nervů, jelikož jsou zprostředkovateli elektrických impulzů do svalů. Také udržují konstantní koncentraci vody v těle. Elektrolyty se ale z těla ztrácejí pocením. Čím víc se tedy jedinec potí, tím více tyto důležité látky ztrácí a potřebuje je doplnit.

Nápoje i další doplňky s elektrolyty by tedy měly vyrovnávat hladinu solí (sodíku a draslíku) během a po sportovních výkonech. Podle nejnovější vědecké studie na to ale nelze spoléhat.

Vědci se ve svém výzkumu zaměřili na 266 sportovců (61 žen a 205 mužů), kteří se zúčastnili v roce 2017 a 2018 některého z extrémních závodů seriálu RacingThePlanet. Sportovci při něm musí zdolat během 7 dní 155 mil (249,5 km) v drsném terénu pouště v Jižní Americe, Namibii, Chile či Mongolsku.

98 sportovců přitom závodilo ve dnech, kdy se průměrné teploty vzduchu pohybovaly nad 33 °C. Před každým závodem se museli sportovci zvážit a vědcům sdělit, jaké doplňky s elektrolyty plánují používat v jakém časovém horizontu a pak jakou plánují strategii, co se týká příjmu tekutin, zda budou pít v pravidelných intervalech, nebo až v okamžiku žízně. Někteří běžci si brali iontové tablety každou hodinu, zatímco jiní si ředili elektrolyty v lahvi s vodou.

„Existuje několik různých metod dodání elektrolytů do těla. Většina strategií dodání elektrolytů ale končí tak, že má nižší koncentraci sodíku, než jaká se nachází v těle, což mnohé jedince vede k tomu, že pijí o to více. Pití příliš velkého množství elektrolytů ale může vést k EAH neboli syndromu hyponatrémie - jež je způsoben nadměrným příjmem tekutiny při stresové situaci. Ta paradoxně vyvolá prudký pokles sodíku (Na+) v krvi,” vysvětluje pro CNN doktor Grant Lipman, autor studie.

Příznaky EAH jsou podobné dehydrataci. U vyššího poklesu sodíku sportovec trpí nevolností, únavou a dezorientací v čase i prostoru. Pokud koncentrace sodíku klesne pod kritickou hranici, může tento stav vyústit v edém mozku a plic, který je provázen zvracením, bolestmi hlavy, křečemi, může se také dostavit respirační nedostatečnost a snížení citlivosti.

Při nerovnováze sodíku v krvi ale může docházet i k opačnému efektu tzv. hypernatremii, kdy je naopak hladina sodíku v krvi vysoká, nicméně to vede jako u opačného problému také k dehydrataci.

Z analýzy dat získaných na začátku a konci závodu vědci zjistili nerovnováhu sodíku u 41 sportovců, přičemž 11 z nich mělo kvůli příliš nízkému obsahu sodíku syndrom hyponatrémie (EAH) a naopak 30 z nich bylo dehydratovaných a v jejich krvi bylo naopak příliš mnoho sodíku, trpěli tedy hypernatremií.

Podle autorů studie se ve většině případů nerovnováha sodíku objevila během závodů při velmi vysoké teplotě vzduchu, což podle nich značí, že je mnohem důležitější se věnovat sledování venkovní teploty a naslouchání svému vlastnímu tělu než samotným elektrolytům a strategiím pitného režimu.

„Při jakémkoliv sportu pijte, když máte žízeň. Zapomeňte na sledování času, kdy jste naposledy pili, a myslete na to, že jen pití nápojů s elektrolyty vás nechrání před nerovnováhou solí v krvi, k tomu potřebujete především jíst slané jídlo,” dodává Lipman.