Hlavní obsah
K okamžitému zvýšení hladiny stresu, neklidu, nervozitě až agresivitě dochází často už jen při představě ztráty sítě či zapomenutí mobilu. Foto: Profimedia.cz

Moderní fobie, které trápí dnešní mladou generaci

Fobie neboli přehnaný, mnohdy nevysvětlitelný strach z určitých věcí či situací komplikuje život celé řady lidí. Stále častěji se přitom týká věcí, o kterých naši předci ještě neměli ani tušení. Panický strach často doprovázený suchem v ústech, dušností, bolestí na hrudi, bušením srdce, zvracením či neschopností mluvit, tak lidi přepadává i z takových důvodů, jako jsou ztráta mobilního signálu, nepřítomnost televize či ochablost svalů.

K okamžitému zvýšení hladiny stresu, neklidu, nervozitě až agresivitě dochází často už jen při představě ztráty sítě či zapomenutí mobilu. Foto: Profimedia.cz
Moderní fobie, které trápí dnešní mladou generaci

Fobie ze ztráty mobilního signálu

Takzvaná nomofobie (angl. no mobile phobia) je jedním z největších stresů konce 20. a počátku 21. století. Jedinec doslova trpí strachem ze ztráty mobilního signálu, a to jak kvůli nedostatečnému pokrytí signálem v některých oblastech, tak z toho, že se vybije baterie, a nebude nablízku zdroj.

K okamžitému zvýšení hladiny stresu, neklidu, nervozitě až agresivitě dochází často už jen při představě ztráty sítě či zapomenutí mobilu.

Podle odborníků může tento chorobný strach postihovat až třiapadesát procent všech uživatelů, a to zejména mezi dětmi a dospívajícími.

Fobie z nepřítomnosti televize

Průměrný člověk dnes stráví před televizní obrazovkou až polovinu svého volného času. Pokud zrovna nesleduje nějaký seriál, má televizi jako zvukovou kulisu při jiných činnostech. Televize uklidňuje, můžeme při ní vypnout mozek a nechat odplout své starosti. Občas se ale zapomeneme, a místo chvilky u ní ztvrdneme hned na několik hodin, a pak se strašně moc divíme, že jsme vyčerpaní a unavení, jak po celodenní šichtě. Televize je totiž droga jako každá jiná se všemi znaky závislosti.

Fobie z ochablých svalů

Některé dívky mají sklony vnímat samy sebe jako slabé, malé a nedostatečně svalově vyvinuté jedince a snaží se vysokou spotřebou energie, užíváním doplňků výživy, náročným posilovacím tréninkem a nezřídka i zneužíváním léků dosáhnout vzhledu, který je prezentován na stránkách kulturistických časopisů.

„Velkým problémem je, že si postižení nepřipouští žádné potíže, jsou se svým způsobem života spokojeni a mnozí lidé je díky pravidelnému cvičení vlastně obdivují,”  vysvětluje psycholožka Séverine Gaudetová ve své knize Proč je tak těžké se smířit se svým obrazem.

Fobie z ošklivého vzhledu

Dysmorfofobie neboli porucha adekvátního vnímání vlastního těla byla poprvé popsána v roce 1891.  Typickým projevem této fobie je neustálá kontrola vzhledu u zrcadla, výrazné líčení a v neposlední řadě vyhledávání odborníků z řad dermatologů a estetických chirurgů. „Rozhodně se přitom nejedná jen o problém žen, ale stále častěji i mužů, kteří podstupují transplantace vlasů, plastické operace očních víček, operace nosu, redukci prsů, liposukci i procedury vedoucí k vyhlazení vrásek, upozorňuje MUDr. Dušan Záruba, primář oddělené plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny v Praze.

Dysmorfofobici také řadu svých dalších problémů svádí právě na svůj fyzický nedostatek. Např. kdyby byla štíhlejší, byla by v práci úspěšnější, či kdyby byl vyšší, partnerka by se s ním určitě nerozešla apod. V lehčích případech zakomplexovaní lidé berou podřadné zaměstnání, propadají drogám a alkoholu nebo depresím.

Fobie ze stárnutí

Další novou nemocí moderní doby je agerexie, a tedy posedlost vypadat mladě.  Malé a jemné vrásky v očích "agerektiček" narůstají do obludných rozměrů.  Ne náhodou se týká i stále mladších dívek, které mají obavu, aby nevypadaly příliš brzy staře. Snaží se tak eliminovat veškerá rizika spjatá se vznikem vrásek a dalšími příznaky stárnutí.

Co jsou fobie a jak na ně?

Pocit strachu vysílá rychlé varovné signály do mozku a mnohdy může člověku zachránit život, ale projev strachu, který vyvolávají specifické fobie, je jiný. Fobie je úzkostí provázený chorobný strach z určitého jevu, osoby, zvířete nebo situace. Člověku, který jí trpí, velmi znepříjemňuje život. „Lidé, kteří trpí fobií, se většinou snaží vyhnout všemu, co by v nich mohlo vyvolat nepřiměřený strach a děs. Výsledek je ovšem zcela opačný: čím více se tomu postižený vyhýbá, tím více je jeho mozek přesvědčen, že hrozba je reálná,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Eva Petrová z privátní psychologické poradny v Ústí nad Labem a dodává: „Přestože jsou fobie z psychoterapeutického hlediska poměrně odolné, je možné klientům volbou vhodného psychoterapeutického postupu pomoci. Například kognitivně-behaviorální psychoterapií. Víme, že základem fobie je úzkost, strach a napětí. Proto je třeba klienta především zbavit těchto projevů, naučit ho relaxovat a uvolnit se.“

U fobií je nejdůležitější včasná léčba. Jen tak může pacient doufat v úplné vyléčení. K léčbě fobií se využívají antidepresiva nebo psychoterapie. Nejúčinnější je kombinace obou, ale pokud někdo nechce brát psychofarmaka, může úzkosti a obavy eliminovat i pomocí přírodních antidepresiv v podobě bylinných sirupů, jež obsahují i guaifenesin – látku odstraňující napětí kosterních svalů. Pravidelné užívání pomůže odstranit nepříjemné projevy nervozity a napětí, přispěje k celkovému zklidnění a navodí i kvalitní spánek. Velmi důležité jsou také pozitivní myšlení, trpělivost a dostatečná sebekontrola.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků