Hlavní obsah
Kromě nevzhledných a zánětlivých skvrn nemocné dost často trápí velmi intenzivní svědění, někdy až pálení. Foto: Profimedia.cz

Lupénka nepostihuje jen kůži, je spjatá s celou řadou přidružených onemocnění

Lupénka neboli psoriáza je systémové onemocnění, které se viditelně projevuje především na kůži, nehtech a vlasech. Kromě kůže se však může projevit i hlouběji v těle. U nemocných tak existuje vyšší riziko rozvoje přidružených onemocnění, jako je psoriatická artritida, cukrovka, metabolický syndrom, vysoký krevní tlak, srdeční a cévní choroby, deprese a úzkosti.

Kromě nevzhledných a zánětlivých skvrn nemocné dost často trápí velmi intenzivní svědění, někdy až pálení. Foto: Profimedia.cz
Lupénka nepostihuje jen kůži, je spjatá s celou řadou přidružených onemocnění

Při lupénce imunitní systém vysílá chybné signály pokožce, jejíž buňky poté rostou až 7krát rychleji než u zdravé kůže a hromadí se, čímž se utvářejí červené skvrny se stříbřitými šupinami, a to zejména na hlavě, čele, za ušima či na zadní části krku. Zánět v těle pacienta však může zasahovat mnohem více než jen kůži.

„Při léčbě psoriázy je tak nutné sledovat celkový stav pacienta a pravidelně kontrolovat veškeré ukazatele, které mohou upozorňovat také na počáteční projevy přidružených onemocnění. Zásadní roli v léčbě má i sám pacient. Je důležité, aby všechny své obtíže, i s kůží zdánlivě nesouvisející, sdílel s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak může rozvoj přidruženého onemocnění včas identifikovat a pomocí vhodné léčby tlumit,“ zdůrazňuje profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Podívejte se s námi na nejčastější přidružená onemocnění lupénky.

Psoriatická artritida

Častým přidruženým onemocněním je artritida, kterou označujeme jako psoriatickou artritidu. Zánět se projevuje především v kloubech a postihuje až 40 % pacientů trpících psoriázou.

Nejčastěji bývají oteklé a bolestivé klouby rukou a nohou, zasaženy však mohou být i lokty, kolena, Achillova šlacha, páteř, úpony lokte, pánve a hrudníku.

„U psoriatické artritidy je typická tzv. klidová bolest, která dokáže pacienty i vzbudit ze spaní. Ztuhlé klouby je možné rozcvičit, ale odpočinek vždy nevede k úlevě. Tlumení projevů a možné zastavení rozvoje nemoci přináší vhodná léčba. Tu lze nastavit současně pro psoriázu i psoriatickou artritidu. Zpravidla se jedná o systémovou léčbu, která působí na zánět v celém organismu; jejím nejnovějším typem je léčba biologická. Zásadní je nemoc podchytit včas, abychom zabránili trvalému poškození kloubů, a současně dosáhnout tzv. čisté kůže bez projevů lupénky, což je možné až z 90 %,“ upozorňuje Petr Arenberger.

Deprese

Pacienti s lupénkou mohou zažívat výraznou psychickou nepohodu a častěji než zdraví lidé trpí také depresemi.

„Nejkritičtější období vzniku lupénky je dospívání, v němž hrají hlavní roli hormonální vlivy a zároveň do života jedince vstupují nové stresové faktory. Psychika je v těchto obdobích velmi křehká,“ zdůrazňuje dermatoložka Anna Jiráková z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Lupénka ale velmi negativně působí i na dospělé jedince. Velmi výrazně ovlivňuje osobní, rodinné i pracovní vztahy. Nemocní často bývají vyloučeni z normálního sociálního prostředí. Přitom příčinou sociálního vyloučení není samotná lupénka, nýbrž převážně reakce společnosti na ni.

To všechno způsobuje obrovský tlak na psychiku. Lidé pak snadno propadají smutným náladám, pocitům selhání, neúspěchu a beznaděje. Jakmile toto období trvá déle než dva týdny, odborníci již hovoří o depresi.

Vhodným řešením v nelehké situaci může být pomoc a podpora psychologa, která není ničím výjimečným ani pro řadu lidí bez psoriatické nemoci. Lidé s lupénkou by měli mít na paměti, že deprese a špatná nálada mohou zhoršovat i celkový stav nemoci, proto je důležité své potíže řešit.

Metabolický syndrom

Nemocní s lupénkou se mohou setkat i s tzv. metabolickým syndromem, tedy souborem nemocí a rizikových faktorů vedoucích k rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen či k cukrovce.

S tím je spojeno i větší riziko kardiovaskulárních nebo mozkových příhod. Proto je třeba veškeré informace o svém zdravotním stavu pravidelně předávat lékaři a řešit případnou obezitu a vysoký krevní tlak.

Dobrou zprávou však je, že pacienti mohou jít léčbě významně naproti. Nejdůležitější je změna životního stylu. Pomoci může snížení tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a abstinence, nebo alespoň výrazné omezení alkoholu a kouření.

Včasná a správná léčba

Lupénku zcela vyléčit nelze, ale pomocí nových metod je možné příznaky dlouhodobě zcela potlačit, nebo alespoň významnou měrou snížit jejich závažnost.

„Přestože pacient může mít pocit, že už vyzkoušel všechno, není to důvod boj vzdávat. Důležité je se svým lékařem spolupracovat, být otevřený možnostem dnešní léčby a nespokojit se s průměrným výsledkem. Medicína jde totiž dopředu neskutečně rychle,“ doporučuje přednosta Kliniky chorob kožních a pohlavních FN Olomouc Martin Tichý.

Nemocní by se tedy neměli bát oslovit více lékařů a zkonzultovat s nimi svůj stav. V České republice existuje 18 center specializované péče, v nichž je pacientům poskytována nejmodernější léčba. Díky spolupráci pacienta může lékař podchytit i přidružená onemocnění ještě předtím, než se výrazněji rozvinou, a předejít tak trvalým zdravotním následkům. Více informací na www.cistakuze.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků