Článek
Mládí v mnohých lidech vyvolává pocit neohroženosti a odolnosti. Jak ale stárneme, máme nejen rozdílné názory na spoustu věcí, ale také začínáme přemýšlet o tom, co bude v budoucnu. Jak si najít spolehlivé bydlení, založit rodinu atd. A dříve nebo později nastane chvíle, kdy začneme řešit i vlastní zdraví, které jsme dosud brali jako samozřejmost.
Dá se ale nějak přesněji zjistit, kdy lidé začínají více uvažovat o svém zdraví? Na to se snažili najít odpověď redaktoři serveru Dailymail. A podle nich odpověď existuje - v 36 letech.
To je prý zhruba období, kdy si začínáme uvědomovat mnohem více svou nesmrtelnost a přijímáme větší odpovědnost za svůj styl života. Vedou nás k tomu často i určité okamžiky, které nám najednou začnou vstupovat do života - úmrtí v rodině, varování lékařů ohledně možného budoucího problému, ale také třeba nepříjemné narážky okolí na náš život, uvádí průzkum, který si nechala zpracovat britská nemocnice Spire Bristol.
Okamžik změny
V rámci studie bylo dotazováno zhruba 2000 dobrovolníků různého věku a hlavním zjišťovaným aspektem byl jejich postoj k životu. Poměrně šokující bylo zjištění, že více než 56 % dotázaných ignoruje možná zdravotní rizika a žije aktuálním okamžikem.
Ostatní, kteří své zdraví řeší (šlo převážně o jedince starší 36 let), téměř souhrnně tvrdí, že období, kdy si začali uvědomovat rizika pro své zdraví, přišlo zhruba s věkem 36 let.
Zároveň se ukázalo, že ve chvíli, kdy si lidé uvědomí možné zdravotní komplikace, je téměř okamžitě mají snahu řešit - přecházejí na zdravější stravování, chtějí přestat kouřit, omezují alkohol atd.
I malé změny mají smysl
„Jsou to jasné náznaky, že zdravěji začínáme myslet až mezi třicátým a čtyřicátým rokem, kdy je pro nás najednou zdraví velmi důležité. Změny k lepšímu, které chceme provést, ale nejsou v tomto věku už tak jednoduché, jako by byly, kdybychom je dělali třeba ve dvaceti. I tak se ale každá snaha cení. I malé změny mohou totiž do budoucna znamenat velký zdravotní přínos,” uvedl ředitel nemocnice Spire Bristol.
Bohužel i přes mnohá varování, jak například nedostatek pohybu a špatné stravování, kouření a nadmíra alkoholu ničí zdraví, se najde stále velké množství lidí, kteří s tím nehodlají nic dělat. Častým odůvodněním bývá tvrzení, že život je příliš krátký na to, aby se neprožil se naplno.
Otázka dlouhodobého zdraví je podstatná jen pro čtyři dotázané z deseti, ostatní vyznávají životní krédo „žít teď a naplno”.
Každý sedmý Brit pak záměrně ignoruje zdravotní rizika a odmítá přijmout jakoukoli změnu či odpovědnost.
Co nám nejvíc otevře oči
Redaktoři zmiňovaného serveru si dali práci, a sestavili i žebříček Top 10 věcí, které nám prý otevřou oči, a kvůli nimž začneme přehodnocovat nebo případně měnit svůj životní postoj.
Překvapivě nejdůležitějším mezníkem je samotné stárnutí, s přibývajícími roky se nám plíží do hlavy stále více myšlenek na to, jak to s námi za pár let bude. Na druhém místě je strach z různých onemocnění, která by nás mohla v dohledné době poznamenat.
Neméně podstatným okamžikem, který mnohé lidi vyděsí, je úmrtí nějakého blízkého člověka či přímo člena rodiny. Následuje varování lékaře a posléze šok z toho, jak jsme na tom aktuálně. Šestou příčku obsadila vážná nemoc v rodině, sedmým bodem, který nás prý začne v určitém věku ovlivňovat, jsou například i pořady o špatných stravovacích návycích.
Osmé místo zabírají negativní komentáře okolí na naše zdraví, deváté pak nějaký vážnější úraz, který se nám stal. Top desítku uzavírají negativní informace ohledně veřejného zdraví v našem regionu či zemi.
