Hlavní obsah
Amputace končetin patří mezi nejčastější následky zákeřného meningokoka. Foto: Profimedia.cz

Invazivní meningokoková meningitida může zabít do 24 hodin

Meningokoková infekce se zprvu může projevovat jako běžná viróza, během několika hodin se ale změní ve velmi agresivní, život ohrožující onemocnění, které může v lepším případě skončit trvalými následky, v horším případě smrtí. Úspěch léčby závisí především na rychlosti rozpoznání nemoci.

Amputace končetin patří mezi nejčastější následky zákeřného meningokoka. Foto: Profimedia.cz
Invazivní meningokoková meningitida může zabít do 24 hodin

Za bakteriální meningitidou obvykle stojí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jednak jako zápal mozkových blan či infekce míchy, nebo jako septikémie neboli krevní infekce.

„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. S lékařskou péčí se tak nesmí otálet. Nemocný potřebuje co nejvčasnější podání antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří:

  • ospalost
  • horečka
  • podrážděnost
  • netečnost
  • snížená vnímavost
  • bolesti svalů, nohou nebo kloubů
  • úporná bolest hlavy
  • světloplachost
  • zvracení
  • může se objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice)

„Příznaky ale mohou být na počátku velmi necharakteristické. Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.

Odkládat návštěvu lékaře se tak nemusí vyplatit, což potvrzují i statistiky. Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.

Bakterie je přítomna až u 20 % zdravých lidí

Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének, tedy při líbání, kašli, kýchání či prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí. Přenašečem přitom může být kdokoli. Meningokoka má v nosohltanu 10-20 % zdravých osob.

„Vyššímu riziku jsou přitom vystaveny děti do 4 let věku a dospívající ve věku 15-19 let. Zatímco ty nejmenší nejvíce ohrožuje kolektiv mateřských školek a družin, dospívající pak zejména koncerty a diskotéky,” upozorňuje ústecký pediatr MUDr. Jan Pajerek.

V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především zemí tzv. třetího světa.

Ochrana před onemocněním

Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování, jež dnes existuje na většinu typů onemocnění (A, C, Y, W a B).

„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku, tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.

Pokud už jedinec přišel do kontaktu s onemocněním a nebyl očkován, jsou preventivně podávána antibiotika, aby nedošlo k propuknutí nemoci.

Čísla jsou na vzestupu
V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo.
Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 případů a v roce 2017 celkem 68 případů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků