"Bolesti v horní části břicha přicházejí u pacientů postižených žaludečním vředem záhy po jídle," vysvětluje gastroenterolog MUDr. Karel Mareš z pražské Nemocnice Na Homolce. Proto se nemocní bojí najíst.

Žaludeční vřed se může projevovat také:
* pocitem sytosti,
* nucením na zvracení,
* úbytkem tělesné hmotnosti.

Pouze výjimečně, především u starých pacientů, se vřed dlouho nemusí vůbec ničím ohlásit a projeví se až komplikací, například krvácením.

Krvácení z narušené cévy

Medicína dělí žaludeční vředy na primární a sekundární. U těch prvních lékaři příčinu vzniku neznají. Ty druhé si lidé způsobí například užíváním některých léků, třeba těch na bolest. Ale vředy mohou také provázet jinou závažnou nemoc. Například onemocnění žláz s vnitřní sekrecí nebo rakovinu. "Za zhoršující faktor je při vředové chorobě považován stres, ale jednoznačné důkazy o tom nebyly získány," říká doktor Mareš.

Žaludeční vřed vzniká jako povrchní poškození výstelky sliznice. Způsobí ho agresívní žaludeční šťávy. Postupně proniká do hloubky a může porušit i podslizniční svalovou vrstvu. Nejzávažnější komplikací vředů je krvácení z narušené cévy. Nebo průnik celou tloušťkou žaludeční sliznice do dutiny břišní, případně do sousedního orgánu.

Riziková káva nebo alkohol

U primárních vředů lze jen obtížně určit jejich příčinu.

Pacienti obvykle mívají oslabenou ochranu žaludeční sliznice:
* nesprávné prokrvení,
* nedostatečné krytí hlenem,
* nebo je narušena sekrece některých hormonů.

Když současně s tím dostanou slovo faktory agresívní, je zle. Tedy pokud vylučování kyseliny chlorovodíkové do žaludku nastimulují káva, alkohol nebo sladké jídlo konzumované nalačno. Kyselé žaludeční šťávy pak začnou nedostatečně chráněnou sliznici narušovat.

Zrádná bakterie

"U velké většiny pacientů s primárními žaludečními vředy diagnostikujeme přítomnost bakterie Helicobacter pylori," objasňuje doktor Mareš. "Způsobuje chronický zánět sliznice. Narušuje těsná spojení mezi jednotlivými slizničními buňkami. A tím zvětší prostupnost agresívních složek žaludeční kyseliny do hlubších vrstev. To vyvolá tvorbu vředu. Zánět také snižuje tvorbu ochranného slizničního hlenu."

Podezření na žaludeční vředy, kterými trpí zhruba jeden až dva lidé z tisíce, mívá lékař už tehdy, když mu pacient popíše své potíže. Základní metodou vyšetření postiženého žaludku je gastroskopie. Lékař při ní pacientovi zavede ústy do žaludku ohebný přístroj. Odběrem vzorku tkáně při tomto vyšetření, případně dechovým testem, se nejčastěji zjišťuje případná přítomnost Helicobacter pylori.

Na operaci pouze s vážnými potížemi

Pokud vyšetření prokážou žaludeční vřed i bakterii, může pacient počítat s tím, že mu lékař předepíše tři léky. Dva z nich budou antibiotika, případně chemoterapeutika. Třetí bude lék proti vředům. Zhruba po měsíci lékař při kontrolním vyšetření zjistí, jestli se podařilo bakterii zlikvidovat a jak se vřed hojí. Když není při počáteční diagnostice Helicobacter pylori prokázán, pacient užívá pouze protivředovou terapii. "Operativní zákrok podstupují v současné době pouze pacienti s vážnými komplikacemi vředů, jako je krvácení, které nejde zastavit endoskopicky, nebo proděravění žaludku," dodává doktor Mareš.

JAK PŘI VŘEDOVÉ CHOROBĚ ZMĚNIT ŽIVOTOSPRÁVU
* vyhněte se dráždivé stravě, tedy jídlům kořeněným, pálivým a těžce stravitelným
* nepijte kávu a koncentrovaný alkohol (destiláty, víno)
* nejezte nalačno větší množství sladkého
* nekuřte, protože kouření zhoršuje a prodlužuje hojení vředu.