"Jde o technický krok v terapii kmenovými buňkami," uvedla Elizabeth Fisherová z Neurologického institutu britské London College. "Máme teď k dispozici skvělý model, abychom pomohli lidem, u nichž tento syndrom vede k leukémii a poruchám imunity."

Je to poprvé, co se podařilo implantovat laboratorní myši kompletní lidský chromozóm. Tým naočkoval téměř 95 genů chromozómu 21, jehož ztrojení namísto normálního zdvojení vede u novorozeňat ke smrti. Takto upravené myši měly problémy s pamětí, správnou funkcí mozku a s vývojem srdečního svalu - stejně jako je tomu u lidí.