Parodontitida, lidově známá pod názvem paradentóza, je spolu se zubním kazem nejčastější příčina ztráty zubů. Zprvu se totiž toto onemocnění projevuje nenápadně, nebolí a lidé jej začínají řešit až v pokročilém stádiu, kdy již dochází ke krvácení dásní, viklavosti zubů, zvětšení mezírky mezi horními řezáky či až k obnažení kořenů.

„Pokud pacient přichází s takovými problémy, může být již záchrana zubů nejistá. Proto je důležité docházet pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, který vyšetří dásně a stav závěsného aparátu zubu jednoduchým screeningovým testem – tedy provede sondáž v dásňovém žlábku kolem zubu. Dále zhotovuje v určitých intervalech rentgenové snímky, na kterých vidí stav čelistní kosti – v případě onemocnění parodontitidou bude pozorovat úbytek kosti, ve které zuby drží,“ upozorňuje stomatoložka Kamila Cmíralová z Dental Office H33.

Co předchází problému?

V našich ústech žije asi 600 až 1000 druhů bakterií. Daří se jim hlavně na povrchu zubů a v místech, kde k zubům přiléhá dáseň. Vytvářejí svérázné společenství, které spolu komunikuje.

Když člověk například hladoví, vysílají bakterie z povrchu bakteriím ve spodních vrstvách signál, že je v ústech málo potravy. Tedy zbytků jídla i odumřelých buněk ze sliznic. A měly by proto přibrzdit své množení.

„Jak rychle se bakterie množí, snadno zjistí každý z nás. Do šesti až dvanácti hodin se na povrchu našich zubů vytvoří různě silná vrstva bílého povlaku (plaku), vytvořeného právě bakteriemi. Protože jíme obvykle víc, než bychom měli, a naše strava většinou obsahuje hodně sacharidů, daří se jim jako nikdy v minulosti, kdy lidé často mívali hlad nebo museli žít hodně skromně,“ upozorňuje profesor Zdeněk Broukal.

Pokud tento plak není ze zubů pravidelně a řádně odstraňován, může způsobit zubní kaz a zánět dásní, který se projevuje zarudnutím, zduřením a následně i krvácením dásní. „Pokud si přestaneme čistit zuby, přibližně za týden až deset dní budeme mít všichni zánět dásní,“ varuje Kamila Cmíralová.

Zánět dásní ale může vzniknout, i když si zuby budete čistit, ale nedůkladně. Stačí, abyste některá místa opakovaně vynechali nebo důkladně nevyčistili dásňový žlábek.

Zuby se musí čistit až do úplného vyčištění. Časové limity jsou nesmysly, tvrdí dentista

„Vzniklý zánět ale ještě neznamená, že se jedná o parodontitidu, o té se hovoří až v okamžiku, kdy se zánět z dásně dostane hlouběji do zubního lůžka, kde zničí jemné vazivo ukotvující zuby v čelisti a začne rozpouštět kost,“ upozorňuje stomatoložka.

Jak léčit projevy parodontitidy?

„Základem léčby je odstranění zubního kamene a nastolení důkladné dentální hygieny, kdy dochází k důkladnému vyčištění všech 5 plošek každého zubu,“ vysvětluje lékařka Štěpánka Bálková.

Toho ale nikdy nedosáhnete jen klasickým zubním kartáčkem. Čištění je vždy nutné doplnit o mezizubní kartáčky. S jejich výběrem vám poradí dentální hygienistka.

„Při zánětech dásní je také zapotřebí přistoupit k hloubkovému čištění pod dásněmi, někdy nazývanému také kyretáž nebo deep scaling. Výkon probíhá v lokální anestezii. Podle potřeby může být také provedena chirurgická léčba, při které dochází k odklopení dásní a důkladnému vyčištění prostoru. V některých případech může také dojít k doplnění kosti, tzv. augmentaci,“ vysvětluje Cmíralová.

Kouření významně ovlivňuje zdraví zubů

Léčba rozjeté parodontitidy tak nemusí být vůbec příjemná. Mnohem výhodnější je tak vsadit na prevenci. Tedy důsledné každodenní pečlivé čištění zubů.

Neřešení problému 

„Pokud má jedinec v ústech neřešený chronický zánět dásní, tak pravděpodobně nepřijde jen o svůj chrup, ale svým nezodpovědným chováním může vyvolat obrovskou reakci imunitního systému vedoucí k vyplavování látek, které se usazují zejména v kardiovaskulárním systému a urychlují vznik zejména srdečních onemocnění a následnou příhodu v podobě srdečního infarktu nebo mrtvice,“ varuje prezident České lékařské komory Roman Šmucler.

„Dále je prokázaný efekt, zejména na oblast demence, kdy se vytváří celá řada substancí, které vedou například k Alzheimerově chorobě. Velké zatížení imunitního systému pravděpodobně umožňuje vznik některých zhoubných nádorů a zcela určitě snižuje naději na správnou odpověď imunitního systému,“ dodává.

Existuje také spojení mezi dutinou ústní a cukrovkou, kdy na straně jedné pacienti s diabetem, zejména druhého typu, podstatně rychleji přicházejí o chrup, a naopak lidé s chronickými záněty v dutině ústní mají větší pravděpodobnost vzniku cukrovky.

„Zánětlivá onemocnění dásní totiž zvyšují hladinu cukru v krvi jak u diabetiků, tak u nediabetiků, u kterých se tak zvyšuje riziko rozvoje diabetu,“ dodává Bálková.

Může se vám hodit na Zboží.cz: