„Na ten den nikdy nezapomenu,“ vzpomíná Denisova majitelka Iveta Velická. „Zničehonic začal špatně chodit. Jelikož často trpěl bolestmi zad, jeli jsme k naší paní veterinářce, která mu dala injekci na uvolnění. Jenže následující den přestal chodit úplně. Pak jsme jen jezdili z jedné kliniky na druhou, až po dlouhých devíti dnech jsem se dozvěděla diagnózu – periferní polyneuropatie (postižení periferních nervů, pozn. red.),“ pokračuje paní Velická ve vyprávění.

Následná hospitalizace nepřinesla žádnou změnu, ani další dva týdny v domácí péči. „Nakonec mi veterinářka vyhýbavě po telefonu sdělila, že Denis už nikdy chodit nebude a bylo by lepší nechat ho uspat,“ pokračuje majitelka s tím, že to nechtěla ještě vzdát.

Denis sice nemohl chodit, ale jinak ho vše zajímalo. „Stále mě vítal, když jsem přišla domů, a celkově se těšil ze života.“ Iveta tedy na internetu hledala informace o diagnóze svého psa a objednala se k veterinární fyzioterapeutce Kateřině Plačkové, majitelce rehabilitačního centra PhysioDog.

Věděla, že mu pomůže

„Denis neovládal přední ani zadní tlapky, nedokázal zvednout hlavu, byl inkontinentní, nedokázal se sám ani nakrmit,“ vzpomíná Kateřina Plačková s tím, že si ovšem byla jistá, že ho opět postaví na nohy.

„Periferní polyneuropatie je neléčitelné autoimunitní onemocnění, často navíc nelze zjistit ani příčinu vzniku. Ale rehabilitace může hodně pomoct,“ podotýká fyzioterapeutka. Denisovi „naordinovala“ aquaterapii, během níž pes ve speciální vaně napuštěné teplou vodou chodí na pohyblivém pásu.

„Voda má v tomto případě zázračné účinky. Je neuvěřitelné, že pes, který se na suchu téměř nehne, ve vodě krásně reaguje. Voda ho stimuluje, aby zapojoval svaly, a on má tendenci plavat,“ vysvětluje Plačková. Kateřina stimulovala svaly, masírovala a protahovala ztuhlého Denise zejména manuálně.

Rehabilitovala i králíka

Denis se velmi rychle zlepšoval. Každá další návštěva přinášela viditelné pokroky. Proto s ním majitelka neváhala dojíždět jednou týdně do Prahy až z Plané nad Lužnicí.

„Každý malý pokrok byl pro nás zázrak. Určitě to s námi nebylo jednoduché, jelikož Denis je tvrdohlavý teriér. Ale poctivě jsme cvičili i doma. Myslím si, že aquaterapie na něj účinkovala až zázračně. Po čtyřech měsících opravdové dřiny nás čekala poslední návštěva. Až mi bylo líto, že se už s Kateřinou Plačkovou nebudeme vídat. Jsem šťastná, že Denisek může běhat jako dřív,“ dodává s úsměvem šťastná majitelka.

Denis je typický příklad psa vhodného pro fyzioterapii, která při vhodné aplikaci může mnohdy invalidní psy či kočky vrátit do života. „Už jsem rehabilitovala i králíka nebo ochrnutého nosála,“ směje se Kateřina. Rehabilitace psů se zrovna tak jako lidská fyzioterapie snaží zlepšit funkce pohybového aparátu. Jejím cílem je odstranit bolest, obnovit hybnost a vrátit zvíře do aktivního života.

„Fyzioterapii můžeme rozdělit do tří velkých skupin. Manuální metody – do nich patří například masáže, protahování nebo mobilizace kloubů, fyzikální metody – to je léčba laserem či magnety, pohybová terapie – kde jde hlavně o cvičení,“ vysvětluje fyzioterapeutka, která spolupracuje s mnoha veterináři.

Psa rukama oskenuje

Lékaři k Plačkové posílají pacienty s neurologickými potížemi či po ortopedických operacích, kdy rehabilitace eliminuje bolest a výrazně urychluje rekonvalescenci. Je však vhodná i pro psí seniory s artrózními klouby či svalovou atrofií.

„Stále častěji se mi hlásí také aktivní psí sportovci, kteří si aquaterapií zvyšují kondici. Začíná to být trend,“ podotýká Kateřina, která vyvinula speciální rehabilitační systém The Spinal Walk System pro práci s ochrnutými psy.

„Jde o ucelený systém postupných metod, které v určitém sledu výrazně urychlují návrat nemohoucího psa zpět do kondice.“

Než se rozhodne pro vhodnou metodu, pacienta nejprve důkladně vyšetří podle fyzioterapeutických měřítek. Kateřina s úsměvem tvrdí, že si psa tzv. oskenuje rukama. „Komplexně ho vyšetřím. I když přijde s bolavým kolenem, vím, že vše se vším souvisí, a tak je důležité opravdu ,projít‘ celé tělo. Poté se rozhodnu, kterou z již zmíněného balíčku metod využiji nejvíce, kterou méně, a sestavím rehabilitační plán. Každý případ je individuální a na základě zkušeností musím usoudit, zda zvíře potřebuje uvolňovat, či budovat svalovou hmotu.“

Jak vypadá terapie v praxi? Jedna návštěva obvykle trvá 45 až 60 minut dle fyzických možností konkrétního pacienta či intenzity použitých technik. V akutní fázi majitel se psem dochází zpravidla jednou týdně, postupně se zvyšují fyzické nároky a frekvence se prodlužuje.

„V ideálním případě pes z akutního stavu přechází do prevence. To znamená, že se k nám chodí udržovat třeba jednou měsíčně. Doporučuji to například v případě chronických případů, jako je artróza.“

Takovým věrným pacientem je právě i Denis. Po čase se mu totiž onemocnění opět začalo projevovat. Včasná diagnostika veterinárním lékařem a brzké zahájení rehabilitace však naštěstí vše zažehnaly.

Příklady fyzioterapie

Aquaterapie – chůze po pohyblivém pásu ve speciální vaně napuštěné teplou vodou, kdy pes překonává odpor vody, posiluje svaly, ale zároveň nezatěžuje klouby.

Magnetoterapie – magnetické vlny prostupují do měkkých i tvrdých tkání. Regeneruje tkáně, ulevuje od bolesti, má protizánětlivé účinky, je bezbolestná a neinvazivní.

Masáže – speciální hmaty uvolňují zatuhlá a bolavá místa, bloky, cvičení – pracuje se s klasickými gymnastickými pomůckami, jako jsou balanční čočky či míče, pes se pomocí pamlsků motivuje k vykonávání konkrétního léčebného pohybu.