Kardiovaskulární onemocnění v čele s ischemickou chorobou srdeční jsou stále zodpovědná za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích. Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas.

Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.

„V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají kvůli nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by proto neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby,“ upozorňuje profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS (Česká kardiologická společnost).

 Projevy akutního infarktu myokardu
Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života. Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Objeví-li se proto u někoho výše popsané příznaky – především bolest na hrudi (zvláště trvá-li déle než deset minut), měl by postižený nebo jeho okolí co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112).

Odborná první pomoc

Mezi život zachraňující zákrok patří tzv. perkutánní koronární intervence. Jedná se o katetrizační metody, které pomáhají zprůchodnit koronární tepny, jejichž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt.

Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrvení. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy).

„Vedle intervenčního zákroku by měla být pacientům současně nasazena protidestičková léčba. Ta omezuje vznik destičkového trombu (sraženiny) jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, člen výboru ČKS.

Po propuštění z nemocnice je ale zapotřebí dodržovat další pravidla, jako je odvyknutí kouření, úprava stravovacích návyků, pravidelná fyzická aktivita i eliminace stresových situací. Zcela zásadní je pak také dodržování předepsané léčby.

Bohužel mnozí lidé, jakmile pookřejí, zapomínají jak na léčbu, tak na zdravá opatření. Tím se vystavují značnému riziku, protože ateroskleróza, která je příčinou infarktu myokardu, je postupujícím onemocněním a statistiky dokládají, že u každého pátého pacienta se infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje.

Virtuální srdce
Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky, byla vyvinuta aplikace Virtual Heart. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale také o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play nebo pomocí QR kódu.